Sarah Desen - Poslouchej!

recenze

Pst, Annabel, to jsem já...
- Podlouchej, str.81

*Linie děje*
Linií je v tomto příběhu vlastně několik. Sarah se vyžívá v popisování situací ať se staly v minulosti, nebo se odehrávají právě teď. Hlavní děj se točí kolem Annabel a kolem toho, co se odehrálo na konci předešlého školního roku. Její nejlepší kamarádka Sophie se k ní obrátila zády a vzala s sebou i Emily. Prakticky celá škola se jí vysmívá. Annabel popisuje i to, jak se se Sophie vlastně skamarádily, a že díky ní přišla i o další nejlepší kamarádku - Clarke. A pak je tu Will Cash. Mladík, ze kterého Annabel naskakuje husí kůže.
V jejím příběhu je ale i jedno světlo, které by jí mohlo pomoct, aby se zase cítila lépe. A tím světlem je Owen Armstrong. Kluk, kterého viděla pokaždé jen se sluchátky na uších.
Kromě této linie Annabel také vypráví příběh její sestry Whitney, kterou modeling zmohl natolik, že se stala anorektičkou, a nejstarší sestry Kristen, která si o Whitney jako první začala dělat starost.

*Postavy*
Kromě Annabel, dívky, která prakticky jen snáší veškeré drama svojí rodiny a nejraději se zdrží jakýchkoli konfliktů a střetu názorů, tu máme Owena. Ten je Annabelin pravý opak. Říká, co si myslí, je upřímný, nikdy nelže a je posedlý hudbou. Owen je milým oživením celého příběhu. Je takovou jiskřičkou, na kterou se začnete těšit pokaždé, když se příběh stočí jinam.
Pak je tu taky Sophie, holka, kterou jsem nesnášela už od samého začátku! A to doslova. Prostě... Musíte si knížku přečíst, abyste pochopili... :)
Přátelství mezi Annabel a Clarke mi bylo líto, protože Clarke představuje to jediné, co je vlastně úplně normální, v pohodě a obyčejné. Hned jsem si ji oblíbila.
Kristen a Whitney, Annabeliny sestry, jsou každá úplně jiná a obě tvoří doplňující příběh, který z knihy dělá ještě větší drama.
Dalšími postavami jsou například Rolly, Owenův kamarád Emily, bývalá nejlepší kamarádka Annabel nebo Will Cash, kluk, ze kterého každá holka znervózní.

*Můj názor na knihu*
Sarah má neuvěřitelný talent na popisování situací. Já jsem ten typ, co si spíš potrpí na konverzace. A někdy jsou popisy její až zdlouhavé. Ale tak mi to nejspíš nepřipadalo, když jsem knihu četla poprvé. Pamatuji si, jak jsem do ní byla začtená a nenechala se nikým rušit. Teď jsem občas některé pasáže přeskakovala. Nejen z důvodu, že jsem je znala, ale také proto, že už jsem chtěla vědět, co bude dál.
Příběh člověka neuvěřitelně vtáhne do sebe. Bystrým čtenářkám neunikne, že s Annabel není něco v pořádku. Nejen, že se se Sophie pohádala, ale je v tom i něco víc. Hltala jsem každé slovo, když Annabel mluvila o své nejlepší kamarádce z dětství a okamžitě jsem si udělala svůj obrázek o Sophie. Z Annabeliny matky jsem byla občas neskutečně vytočená, ale jakmile přišly chvilky s Owenem, byla jsem zase na vrcholu blaha. :D Sama zbožňuji hudbu, ale ne tolik, jako on! Je neskutečné, kolik toho Sarah musela zjistit, aby mohla vytvořit takovou postavu, jako je právě Owen!
A to samé platí i o terapii, kterou si prochází Whitney. Byla jsem fascinovaná její postupnou proměnou. A i když jsem už dřív četla několik knih o anorexii, tento pohled byl zcela jiný.
Občas jsem měla pocit, že Annabelinu mámu asi bude potřeba trochu... No probrat, aby si uvědomila závažnost určitých situací, protože ona je opravdu neskutečná! Ale k příběhu to patří. Bez ní by to nejspíš nebylo ono.
Knihu rozhodně doporučuji! A to nejen těm, co mají rádi dramatické a nepřeslazené příběhy, ale i ostatním. Je to trošku jiný tak trochu romantický příběh, než by se zdálo z obalu a z názvu knihy. Musíte se připravit na drama a závažnější problémy, než je jen to, jak je hlavní hrdinka nešťastná, protože její hrdina má jinou holku. Tady to tak prostě není. Poslouchej! vás donutí k tomu, abyste se zamysleli. Zastavili se a Poslouchali...

Celá recenze včetně zajímavostí na stefanie-g-books.blogspot.cz. Hodnocení na blogu 4,5 hvězdičky.

Komentáře (0)