Rozlet Gemmy Hardyové

recenze

Gemma Hardyová je dívkou, která žije v domě svého strýčka a jeho rodiny v období 60. let 20. století. Oba rodiče jí zemřeli a tak se její novou rodinou stali její strýček a jeho rodina, kteří se o ni začali starat ihned, jakmile za nimi do Skotska přijela.
Později ale Gemmyin strýček zemře a všechno v domě se změní. Strýčkova smrt změní situaci v domě, tak chování lidí. Z Gemmyiny tety se stane žena, která je naprosto stejná jako její sestřenice a bratranec - nepříliš milá, plná zášti a zloby vůči ní.
Gemmyna šance na lepší život se skrývá ve stipendiu na internátní školu, která se nachází v Claypoolu, kam se nakonec s velikou radostí dostane i přes varování svého učitele. Když se tam ale dostane, veškerá její naděje je pryč. Z pekla v tetině domě se dostává do jiného, nového pekla, kde jako pracující studentka nemá nejlehčí život. Ale ani to Gemmu nezastaví. Její sen jít na univerzitu je něčím, co ji posiluje, jenže sny bývají protkané s pády a škola zkrachuje, čímž se její život znovu od základů mění.

Kniha je pěkně napsaná, ale místy mi přišla trošičku chaotická, ale snad se mi to jen zdálo. Hlavní hrdinka je skutečně zvláštní, nemůžu říct, že nesympatická, ale že by mi nějak hodně přirostla k srdci, to skutečně ne.

Abych byla upřímná, čekala jsem od téhle knihy celkem dost, ale zklamala mě. Ne, že by byla vyloženě špatná, ale čekala jsem zkrátka více. Už jenom fakt, že je Gemma jako taková druhá Jana Eyrová, by měl něco znamenat. Příběh je to sice pěkný, dokonce s lehkým osobitým kouzlem, ale nemůžu si pomoct, jsem zklamaná. Možná je to tím, že jsem náročnější - nebo kvůli mým velikým očekáváním, každopádně mě Rozlet Gemmy Hardyové zklamal. Neříkám, že je to špatná kniha, ale rozhodně bych ji doporučila spíše lidem, co od ní buď moc nečekají, nebo jsou více méně nenáročnými čtenáři.

Komentáře (0)