Ošklivá tlustá kamarádka... Prostě OTKA

30. ledna v 22:10, autor: Waver, přečteno 51x

Otka: Ošklivá tlustá kamarádka

Recenze knihy: Otka: Ošklivá tlustá kamarádka

Když Bianca skončí na jednom večírku označená za „OTKU“, pochopitelně se jí to nelíbí. Nikdy si ale neuvědomila, že by právě ona mohla být tou „ošklivou“ mezi svými kamarádkami. Nemyslela si o sobě, že by byla nějak dokonalá, na rozdíl od svých vrstevníků věci vnímá přesně tak, jak jsou - bez zbytečného přikrášlování. I proto nesnáší Wesleyho, místního krasavce... který jí dal onu přezdívku. I přesto všechno si k sobě najdou cestu. Bianca to ze začátku bere jen jako rozptýlení, ale postupem času si uvědomí, že k němu něco cítí...

Občas zatoužím po něčem jiném. Jednoduchém a zábavném. S OTKOU jsem se nepřehmátla... Ačkoliv začátek byl celkem bolestivý.

Když jsem začala číst, moc zábavné mi to nepřišlo. Měla jsem problém se pořádně začíst a celkově na mě všechno působilo dojmem „ne-e“. Nebylo to ono, něco tomu chybělo. To se změnilo zhruba v polovině, kdy jsem se opravdu začetla a skvěle se začala bavit.

Po dějové stránce je OTKA taková poměrně nevýrazná. Ne, že by děj postrádala, ale... Je opravdu nevýrazný. Je pravda, že kvůli tomu člověk do podobné knihy asi nepůjde, ale při čtení to rozhodně má svůj možný dopad. Já jsem kvůli tomu měla potíže se začtením, než se věci vychytaly. To taky nějakou dobu trvalo.

Hlavní atrakcí je samotná Bianca, která je podle mého názoru jedna z nejzajímavějších a nejvyvedenějších postav v YA literatuře vůbec. Bylo nesmírně snadné propadnout jejímu charakteru a přístupu - to právě ona dělala knihu zábavnou a takovou svěží. Díky Wesleymu navíc vzniká zajímavý kontrast, který dělá jejich vztah ještě zvláštnější, než je sám o sobě: někoho nenávidíte, ale nakonec se s ním políbíte. A polibek vede ke vztahu, konkrétně k přátelství s výhodami. Uvědomujete si, jak zvláštní to je. Ale prostě to z nějakého důvodu funguje.

Musím říct, že jsem se opravdu bavila. Nad některými věcmi jsem musela sice trošku pozvednout obočí, ale nebylo to nic hrozného. Je jen škoda, že autorka nedodala trošku víc příběhu. OTKA je opravdu jednoduché čtení, které bych vřele doporučila těm, co hledají něco odpočinkového na čtení a ideálně se chtějí zasmát. Protože Bianca... Ach, Bianca. Dokáže rozveselit i den blbec.

Komentáře (0)