Další Rafaelova škola aneb Jaké to je mít růžky

recenze

Rohy faunů (2013) 5 z 5 / Jolilinka
Rohy faunů

Tak jsem se konečně dočkala dalšího pokračování Marinina neuvěřitelného, úžasného příběhu. Samozřejmě ani tentokrát mě autorka nezklamala :)

Marina prožívá další dobrodružství v lesním království Černuna, nebo, jak se mu také říká, Pana. Nejdříve se zdá všechno normální, ale najednou... Marině se zdá, že se na škole začíná dít něco podezřelého, a to hodně... Vilda se do ní najednou zamiloval, do Vildy se zamilovala Kidyppé, Aine najednou trpí nezměrnou láskou k Marininým a Pukovým štěňátkům a Médea nedokáže dělat nic jiného než básnit o jakémsi Petrovi, který prý hlídá bránu. Co se to stalo? Mohl by mít se záhadou něco společného Shakespeare?

Další úžasné pokračování Marinina dokonalého příběhu nebylo o nic horší než předchozí díly, ba právě naopak, možná je dokonce oba dva předčil. I když těžko říct, protože první díl je stále velmi silná konkurence.

Ani tomuto dílu nechyběl humor, napětí a poutavý děj, který ovšem k autorčinu stylu neodmyslitelně patří, jak už mnohokrát prokázala. Marině totiž narostly růžky a kopýtka a to rozhodně žádného puberťáka asi nepotěší :D Když navíc najednou celá třída propadne jakési podivné "zaláskované horečce", můžete si být stoprocentně jistí, že o zábavu budete mít v následujících pár hodinkách postaráno.

Marina se opět ukazuje jako osůbka s velmi silnou vůlí, kterou bych tak ráda měla také. Navíc prožívá první skutečnou lásku: je celá poblázněná do Plantefolieho, a není to díky záhadnému kouzlu, které postihlo všechny ostatní kolem ní. I Vilda s Buližníkem neztratili svou nit: jsou pořád stejně vtipní a kolikrát mě dokázali velmi pobavit. A Médea, ta má v zásobě miliony dalších vtipných poznámek, bez kterých by Rafaelova škola prostě nebyla Rafaelovou školou.

Jako vždycky tedy samozřejmě zase nemám co vytknout, snad tedy kromě toho všudypřítomnému, trochu dětského stylu, na který si ale po chvíli stejně zvyknete. A navíc, popravdě si ani nedovedu Rafaelku představit jinak.

A tak jsem si čtení už zase parádně užila a knihu jsem zhltla megaturbogigantickourychlostí, stejně jako u předchozích dílů. I tento díl byl skvělý a poutavý a kdo ho ještě nečetl, měl by to hned napravit. Nebude totiž zklamaný.

Komentáře (0)

Přidat komentář