Pravdivý příběh domu Marwicků.

recenze

Záhada domu Marwicků (2021) 3 z 5 / TerezaMondeková
Záhada domu Marwicků

„Nic není ideální, někdy musíte brát, co život nabízí.“

Jsou to už čtyři roky, kdy Josefíně zemřela maminka a ona se přestěhovala do malého městečka. Má tři kočky Zvonilku, Duke a Dusty. Ráda peče, miluje sladké dobroty. Nemá si na co stěžovat, ale jedna věc ji znepokojuje. Sousední dům... Dům Marwicků.

V domě Marwicků se vystřídalo spoustu rodin, ale žádná tam nevydržela dlouho. Všichni v panice utekli. Poslední rodina utekla uprostřed noci, nevrátili se ani pro své věci.
To ale není jediná podivná věc. Ptáci naráží do oken a zahynou, světla se rozsvěcují a zhasínají, i když v domě nikdo není, dveře se otevírají a zavírají, tráva na zahradě usychá. Zvířata se domu vyhýbají. Sousedé se k domu ani nepřibližují.

Po delší době se do domu nastěhuje mladá dívka Anna. Josefína se rozhodla Annu varovat, ale nakonec se z nich stanou dobré přítelkyně. Ale od doby, co je v domě Anna je dům děsivější, živější, aktivnější. Je možné, že se historie opakuje?


Na tenhle díl jsem se strašně těšila, ale jsem zklamaná. Nejslabší díl z celé série. Neříkám, že ten nápad na knihu je špatný... to rozhodně ne. Strašidelný dům, duchové a navíc ta temná minulost toho domu. Co se tam stalo, proč se to všechno děje... rozhodně se mi ten nápad líbí, ale myslím si, že si s tím autorka mohla více pohrát. Mohla do knihy dát víc napětí, víc překvapení, nebezpečí, tajemství. Navíc ten konec... přišel mi uspěchaný, ani mě nějak neohromil. Mě příběh zpestřilo asi hlavně to jiskření mezi Annou a Lukasem. A pak ta záležitost s Anniným expřítelem.

Začátek mi přišel pomalejší. Až potom mě kniha chytla, ale než jsem se nadála, tak jsem byla u části knihy, která mi připadala naprosto... neskutečná. V té části byly prostě věci a situace, které mi připadaly naprosto... pitomé (slušně řečeno). Když si na ně ještě teď vzpomenu, tak to nechápu. Opravdu ne! Nechápu, jak někoho může rozesmát pohled na to, jak lidské ostatky mizí mezi zvířecími v masovém hrobě. Jak to někomu může připadat jako krásný obrázek. Nechápu, jak někdo může souseda, který mu poradí, aby po sobě "uklidil" tělo a pak se stará, jestli se člověk řídil jeho radou nazvat ohleduplným... To autorka myslí vážně? Jako fakt? Prostě ne! Sice se pak vyjasnilo, proč se tohle všechno dělo, ale mě to stejně připadá... ne... nebudu sprostá... Uvidíme, jaké budou další knihy od téhle autorky.

Záhada domu Marwicků Záhada domu Marwicků Darcy Coates

Žiju vedle domu, kde straší. Začala jsem mít podezření, že je s gotickým domem něco v nepořádku, když jeho rodina prchla uprostřed noci, děti s křikem a matka uplakaná. Nikdy se nevrátili, aby si odvezli nábytek. Žádná rodina tam ... více

Komentáře (0)

Přidat komentář