Postapo metro-trip

recenze

Moskva.
Blízká budoucnost.
Povrch Země se stal po jaderné válce neobyvatelný.
Vzduch je kontaminován.
Radioaktivní záření smrtelné.
V nových podmínkách se vyvinuly zmutované formy života.
Lidé, kteří se stihli zachránit, nyní obývají podzemní prostory sloužící původně k hromadné přepravě.
Vítejte v metru.

Moskevská podzemní dráha a především její stanice poskytují Rusům poslední možnost, jak zachovat národ před vymřením.
Hlavní postava postapokalyptického románu, mladík Arťom, žije na stanici s názvem VDNCh. Místní obyvatelé chovají vepře a pěstují houby, ze kterých vyrábí proslulý čaj. Zároveň však, jakožto okrajová stanice, čelí nebezpečí útoku bytostí shora. VDNCh se poslední dobou čím dál častěji potýká s tzv. ďábly, monstry velikosti člověka s černou lesklou kůží, jež se k nim snaží proniknout tunelem ze stanice, nad kterou se rozkládá bývalá botanická zahrada.
Arťom je pověřen putovat metrem až do Polis, největšího podzemního společenstva, a vyhledat člověka, který dokáže obyvatelům metra pomoci od invaze mutantů. Jeho cesta bude dlouhá, temná a ne vždy bezpečná. Nejde jen o lidi, kteří mohou chtít Arťomovi ublížit…v tunelech se skrývá tajemná hrůza, kterou lidé nedokážou pojmenovat a nejsou schopni s ní bojovat.

Dmitry Glukhovsky vytvořil „svět pod světem“ postavený na principech fungování reálné lidské společnosti. Lidé si v metru zabrali nebo vybojovali svá území, na kterých vytvořili jakési městské státy. Jejich hranice střeží hlídky a vstup je většinou podmíněn vlastnictvím pasu. Stanice mezi sebou obchodují, bojují nebo naopak uzavírají společenství. Liší se politickým či ideologickým zřízením. Komunisti, fašisti nebo Jehovisti ale nejsou ani zdaleka těmi nejzajímavějšími či nejkurióznějšími případy. Metro skrývá mnohá tajemství a legendy, o kterých se vedou drby a povídačky. Vždyť je v něm nespočet neprobádaných stanic a kdo říká, že tam nežijí lidé…nebo něco jiného?

Zhruba do poloviny knihy budete s Arťomem putovat metrem a seznamovat se s různými „pronárody“. Není však třeba obávat se ztráty orientace. Autor své čtenáře vybavil podrobnou barevnou mapou, kterou najdete na konci knihy. Neustále do ní nahlížet je zpočátku spíše povinnost, ale postupem času (a děje) už jakási zábavně-nutkavá obsese. Víte, kam se ubírají Arťomovy kroky, jaké má možnosti a co by ho mohlo potkat.
Skutečně tíživá atmosféra však vládne v temných tunelech, jež propojují stanice. Jak prohlásila jedna postava v knize: „Tam, kde nechtějí žít ani tihle hlodavci, musíš počítat s nejhorším. A jestliže to nejhorší nebudou lidi, člověče, pak se začni opravdu bát. Tam, kde pobíhají krysy, je naopak všechno v pořádku.“ (str. 97) V tunelech zkrátka něco je, to Arťom pocítí na vlastní kůži.
Putování v temnotě dává také prostor četným zamyšlením či úvahám o smyslu existence, které mohou na některé čtenáře působit zdlouhavě, ale vy ostatní lépe porozumíte Arťomově motivaci a jeho pohnutkám.

Druhá půle knihy se vyznačuje svižnějším tempem a akčnějším dějem (zvláště pro ty, kterým Arťomův road-trip dosud akční nepřipadal).

Metro 2033 bylo nejprve tzv. interaktivní knihou na stránkách internetu. Autor postupně zveřejňoval jednotlivé kapitoly, do jejichž obsahu zasahovali čtenáři (mnohdy i odborníci, např. vojáci ze speciálních jednotek nebo stavitelé metra) a svými návrhy na úpravy se podíleli na vzniku fenomenálního románu s velice uvěřitelným fungováním postapokalyptické společnosti.
Dmitry Glukhovsky měl tedy geniální myšlenku, ale je i známo, jak by dopadla nebýt podnětů osob nejdůležitějších, tedy čtenářů. Výsledkem jejich spolupráce je špičkové sci-fi, z jehož klaustrofobního prostředí se vám nebude chtít vylézt na povrch.


Citováno z:
GLUKHOVSKY, Dmitry. Metro 2033. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2624-8.

Komentáře (0)