Pokus o vylepšení čelenkou s flitry

recenze

Clary konečně dostává příležitost se podívat do tolik vytouženého světa. Ani její příchod ani všechny události po něm se však neodehrají bez komplikací. Valentýn se připravuje na svůj poslední úder, jímž se chystá zničit lovce stínů i podsvěťany. Clary se musí rychle naučit žít ve svém okolí, vycházet s přáteli i nepřáteli a ovládat své schopnosti. Jak dopadne Valentýnovo poslední tažení? Přežijí obyvatelé Skleněného města blížící se katastrofu?

Jako u předchozích dílů této série musím podotknout, že Cassandra Clare je opravdu talentovaná spisovatelka. Její styl psaní vás ani na chvíli neomrzí a rozhodně se vám nestane, že se ztratíte v obrovském množství postav nebo zároveň probíhajících popisovaných situacích. Cassandra Clare vás při čtení Nástrojů smrti dokáže udržet, i kdyby vás třeba sebevíc nebavila. A donutí vás se k ní někdy později zase vrátit.

Stejně jako se autorce povedlo mě svým skvělým stylem ke knize připoutat, povedlo se jí mě i odradit protáhlostí. Podle mě je vlastně celá série Nástrojů smrti zbytečně protažená především z komerčních účelů, protože po původně posledním Městu z kostí by mohl být klidně konec. Dokonce jsem dospěla k názoru, že jednotlivé knihy by šly také zkrátit.

Ve Městě ze skla jsem se konečně dočkala tolik očekávaného vyřešení napjatého vztahu mezi Jacem a Clary. Musím říct, že rozřešení bylo geniální a (nebýt toho nechtěného spoileru, který jsem si vyslechla ještě před dočtením knihy) skutečně mě pozitivně překvapilo.

S tím také souvisí hlavní zápletka Města ze skla a vůbec zápletka celé původní části série - Valentýn. Nemůžu se vyjádřit jinak - ten konec byl prostě geniální. Vše mělo tak triviálně jednoduché řešení, že jsem se při čtení rozesmála. Posledních asi 70 stran knihy, kde se zápletka vyřešila, sršelo akcí, napětím i rozvinutím vztahů mezi hlavními i hlavními postavami - zkrátka bylo všechno ideální. Přála bych si, aby se v tomto duchu nesla celá kniha, což se ale bohužel nestalo. Možná bylo dramatické vyvrcholení příběhu na posledních několika desítkách stran záměrné, možná nás Cassandra Clare chtěla celou dobu napínat a vše nám vysvětlit na konci... Mě ale tento způsob úplně nesedl, ačkoliv znám lidi, kterým naprosto vyhovoval.

I když jsem díky skvělému třetímu dílu na sérii změnila názor k lepšímu, hlavní hrdinka Clary se rozhodně nezlepšila. Svým chováním podle vzoru "nejsem nikde užitečná, ale všechno dramatizuji a do všeho se pletu" si mě opravdu nezískala a odcizila se mi mnohem víc než v předchozích dílech. Občas, především ve vypjatých situacích, jsem s ní soucítila, ale většinou jsem měla chuť ji zaškrtit.

Naopak mile mě překvapily vedlejší postavy, které jsem si oblíbila skoro všechny. Ve třetím díle Nástrojů smrti mě sice Jace až tolik neoslnil svým hvězdným humorem, ale zato si mě získali především Magnus (svým přístupem k Alekovi), Maia (svou odvahou a osobitým stylem) a Isabela (protože ji mám prostě ráda).

Celkově můžu dodat jen to, že třetí díl této série u mě hodně vyžehlil hodnocení toho druhého. Spousta lidí to má přímo naopak, ale mě se Město ze skla líbilo mnohem více než Město z popela. Oceňuji styl psaní Cassanry Clare, impozantní rozuzlení komplikované zápletky a rozvinuté vedlejší postavy. Přesto se mi kniha zdála zbytečně rozvleklá a hlavní hrdinka Clary mi skutečně lezla na nervy.

Kniha: 4/5
Obálka: 4/5

Komentáře (0)