Nový fenomén se nekoná

recenze

Paula Hawkins na sebe před dvěma lety strhla veškerou pozornost svou první knihou, psychothrillerem Dívka ve vlaku, ze které se stal obrovský hit. Na její úspěch se pokouší navázat druhou knihou s názvem Do vody, která je jednou z nejočekávanějších knih letošního roku. Velkolepý návrat se však nekoná.

Dívka ve vlaku rozdělila čtenáře na dvě skupiny: na ty, kteří ji do nebe vychvalovali a považovali ji za senzaci a na ty, kterým se při vyslovení názvu obrací žaludek. Já osobně se připojuji k první skupině a tudíž jsem měl od této knihy velké očekávání, která však ani zdaleka nenaplnila.

Do vody začíná v momentě, kdy se v říční tůni utopí už druhá žena za poslední rok. Sestra oné druhé utopené se snaží odhalit tajemství její smrti, protože si postupně uvědomí, že do tůně neskočila dobrovolně.
Zatímco v předešlé knize byly postavy čtyři a vzájemně propojeny, zde jich je mnohem více a vztahově si nijak blízké nejsou. Právě velké množství postav je jedním z klíčových problémů celé knihy. Každá má totiž svůj vlastní svět, ve kterém vypráví svůj vlastní příběh a v určité části knihy od hlavní zápletky úplně odskočí a řeší minulost dívky, která do řeky skočila před nedávnem a celé se to zamotá ještě více než to bylo. V závěru se však příběh vrací zpět k hlavní dějové lince. Místy se mi zdálo jakoby autorka sama nevěděla jak děj poskládat, tak aby dával smysl.

Velkou změnou je styl psaní. Celé je to napsáno velice těžkopádně a musel jsem si na tento styl dlouho zvykat.
Do příběhu jsou také zakomponovány středověké legendy o mučení údajných čarodějnic a příběhy všech žen, které se v tůni utopily.

Oproti Dívce ve vlaku, se ale výrazně zlepšilo vykreslení charakterů postav. Ty jsou mnohem temnější a každá žije se svými démony z minulosti, která je dohání na každém kroku a rozhoduje o jejich dalším jednání.

Za co si kniha rozhodně zaslouží pochvalu je grafická úprava přebalu. Ta je opravdu velmi povedená.
Co bych uvítal je paperbackové vydání, kniha má více než čtyřista stran a pevnou vazbu, tudíž je celkem těžká.

Za mě knížku hodnotím jako velké zklamání. Příběh je zamotaný, roztažený na mnoho stran a velké množství postav mu škodí. Musel jsem se do čtení nutit a nebyl jsem dějem tak pohlcený jako v případě předešlé Dívky ve vlaku.

Komentáře (0)