Nová trilogie od autorky oblíbených drahokamů!

recenze

Autorka: Kerstin Gierová

Tajuplné dveřes klikou ve tvaru ještěrky, mluvící sochy a zdivočelá chůva se sekerou... sny Liv Silberové jsou poslední dobou docela strašidelné. Obvzlášť jeden ji neustále pronásleduje. V tomhle snu je v noci na hřbitově a pozoruje čtyři kluky během jakéhosi podivného magického rituálu. Ti kluci jsou jí ale povědomí a není to náhoda, skutečně existují, chodí totiž s Liv do školy a vlastně jsou docela fajn. A někteří obzvlášť. :-)

Opravdu strašidelné – ještě strašidelnější než jakýkoli hřbitov v noci – je to, že tihle kluci o ní vědí věci, které by ve dne nikdy nahlas neřekla, leda ve snu. Jak je tohle možné? Je to pořádně zamotaná hádanka, ale hádankám nemohla Liv nikdy odolat…

Děj knihy

Liv se svou mladší sestrou Miou, chůvou Lottie a svou mamkou se stěhují do Londýna. Holky začnou chodit na Frognal Academy, kde hned první den narazí na partu nejhezčích kluků na škole. A aby toho nebylo málo Liv přidělí za kmotru otrávenou Persephonu. Večer jdou na návštěvu do domu Enesta Spencera a poznají svého nevlastního otce a jeho děti. Všechno vypadá naprosto obyčejně, ale jen do té chvíle než se začnou Liv v noci zdát sny. A ve snu jen tak náhodou narazí na partu kluků u hřbitova...

Postavy

Mezi mé oblíbené postavy patří Henry a Grayson. Henry je takový romantik a odpovídat jenom na otázky, které se mu hodí, to by mě asi brzy dovedlo k šílenství. Graysona bych brala jako prima staršího bráchu i když jsem ze začátku myslela, že se Liv zakouká do něj. Jasper mi přijde moc troufalý a Henrymu nemohu odpustit ten konec. (Ten kopanec do pusy mmu patří) Liv mi připadá jako normální fajn holka. (Taky částečně kvůli těm brýlím.) Mia je taky prima sestra a ani se s Liv moc nehádá. Zatím. Pobavilo mě jak prohlásila: Liv, nech toho! Zíráš jak zamilovaná ovce. A následně po ní vždy když začala blbě koukat házela kaštany, čajové svíčky a muffiny. Mezi takové zhýčkaně slečinky bych asi zařadila Florence. (Umí se doopravdy skvěle rozčilovat.) Tím myslím, že jsem vyjmenovala ty hlavní postavy. Dále je tam Lottie, která má všechny moje sympatie. Myslím, že v případě této maminky by se bez ní asi neobešli. No a nakonec jsem si nechala postavu, kterou nemám ráda – Anabel. K té asi není potřeba nic psát, jelikož je příšerná. Je sice možné, že za to teoreticky nemůže, ale stejně. Myslím, že ten konec byl doopravdy hrůzostrašný. Hloupé je, že je ještě může otravovat ve snech. Jsem doopravdy zvědavá co vyvede v příštím dílu. No, a nakonec asi Secrecy,která vede blog Třesky Plesky uvidíme jestli ji v příštích dílech někdo odhalí.

Shrnutí

Tato knížka se mi ohromně líbila. Byla čtivá, pobavila mně a přečetla jsem ji velmi rychle. (Asi za dva dny.) Nemusela jsem se nutit číst dál a prostě jsem jen četla a četla. Autorka tím potvrdila svůj skvělý styl psaní, stejně jako v Drahokamech. Dalším plus je krásná obálka (i když mi ty přebaly věčně jen překáží). Dokonce jsou ozdobené i jednotlivé kapitoly. Sice jsou oddělovány jenom čísly, ale mně to zas tolik nevadí. Knížka na konci byla celkem vyřešená, takže jsem zvědavá co autorka vymyslí v druhém dílu. Knihu skvěle doplňovaly i úryvky z blogu Třesky Plesky. Na knížce mi nic moc nevadilo a dokázala mě mile překvapit. Vřele doporučuji!

První díl nové trilogie od Kerstin Gierové, autorky oblíbených Drahokamů! Tajuplné dveře s klikou ve tvaru ještěrky, mluvící sochy a zdivočelá chůva se sekerou… sny Liv Silberové jsou poslední dobou docela strašidelné. Obzvlášť... více

Komentáře (0)