Nečekaný objev v young adult literatuře

recenze

Divoká píseň (2017) 5 z 5 / simi28
Divoká píseň

"Zrůdy a zrůdičky velký i malý,
vás by si, dětičky, k večeři daly.
Korsaji zubatí s ostrými drápy
vyschlí a kostnatí budou tě trápit.
Malchaji, malchaji, hrozný to zjev,
smrtícím úsměvem sajou ti krev.
Sunaji s očima jak z černé tuši,
písničku zahrají, vezmou ti duši.
Zrůdy a zrůdičky velký i malý,
vás by si, dětičky, k večeři daly."



Autor : Victoria Schwab
Rok vydání : 2017
Nakladatelství : Cooboo
Počet stran : 336
Originální název : This savage song

Celý tento příběh se odehrává ve městě Verity, kde byste našli vše, jen ne bezpečí. Již šest let je rozděleno velmi střeženou hranicí Švem na Severní a Jižní část.

Jižní část se nachází v rozpadlém a zuboženém stavu. Vládne tu hodný a poctivý Henry Flynn se svou manželkou Emily. Nerad lidem lže, a tak se ani nesnaží skrýt, jak špatně na tom jsou oproti druhé půlce města.

O to lákavější je pro občany Verity Severní část, kde platí jen jedno pravidlo : Pokud máš dost peněz, jsi v bezpečí. Panuje zde naoko nastavený klid a pořádek draze vykoupený chamtivým vládcem Severu Callumem Harkerem.

To ale není vše. V noci zde vylézají strašlivá monstra rozdělující se na tři druhy:

Korsaj je nestvůra živící se masem a rodí se z násilných činů.

Malchaj pije krev jako upír a rodí se z pozůstatků vražd.

Nejzáhadnější je ale Sunaj. Živí se duší hříšníků, kterou láká pomocí hudby a rodí se z ohavných činů jako jsou masové vraždy, bombardování nebo jiné masakry.

Hlavní hrdinka se jmenuje Kate Harkerová, což znamená, že je dcerou slavného Calluma Harkera. Za svůj dosavadní život studovala již v šesti internátních školách, ale z každé se vždy nechala úmyslně vyhodit. Většina lidí v tom vidí touhu po pozornosti nebo agresivitu, ale ve skutečnosti má cíl jiný, vrátit se domů.
Potom, co vypálí kapli v katolické škole, je konečně odvezena zpět do jejího rodného města Verity ke svému otci. Snaží se mu totiž za každou cenu dokázat, že už je stejně drsná a nemilosrdná jako on. Každá slabina si říká o nůž, říkával jí.

Na druhé straně města v Jižní části žije August Flynn, svěřenec vládce Henryho Flynna. Většinu svého života se skrývá kvůli svému tajemství, je jeden ze tří žijících sunajů.
Po dlouhém přesvědčování nevlastních rodičů ho pošlou na Coltonovu akademii pod vymyšlených jménem, kde má za úkol sledovat a sblížit se s nebezpečnou Kate Harkerovou, která by tvořila po padnutí příměří jejich značnou výhodu.


Nevěřím, že jste o této knize ještě nic neslyšeli. Všichni z ní byli nadšeni a prohlašovali, jak je Victoria Schwab úžasná spisovatelka. Proto jsem se na ni moc těšila a doufala, že mě nezklame a předčí má už tak vysoká očekávání. Hned po přečtení prvního odstavce jsem cítila, že Divoká píseň bude skvělá a ona opravdu byla.

Styl psaní, jak už jsem naznačila, je zkrátka dokonalý. Autorka si dokázala poradit s popisy pocitů postav i ve třetí osobě tak, že jsem ji věřila každé slovo.

Nejvíce mě ale zaujalo postupné vysvětlování pojmů a pravidel tohoto universu. Autorka nevytvořila první kapitolu, kde by řekla o světě vše. Naopak. Na začátku jsme doslova hozeni do příběhu, který absolutně nechápeme, ale chápat ho chceme, a proto musíme číst pořád dál a dál.

Kniha je tak protkána spousty tajemstvími a otázkami.
Proč je jen August zavřený? Co znázorňují jeho mizející a přibývající černé čáry po celé ruce? Co se stalo s maminkou Kate? Proč Callum Harker tak opovrhuje svou vlastní dcerou ? Proč má Kate po obličeji jizvy?
Všechny tyto otázky nejsou zodpovězeny hned a najednou. Odpovědi dostáváme v průběhu celého příběhu a pravidla města Verity známe tak kolem sto padesáté stránky.

Také musím vyzdvihnout rozvinuté a promyšlené charaktery postav. Kate mi byla neskutečně sympatická, což se mě většinou nestává v young adult knihách.
Vztah mezi Kate a Augustem nebyl ani trochu otravný a umělý. Victoria Schwab se nerozhodla vytvořit romantickou a přeslazenou knížku. Jsou tam jen drobné náznaky, kterým ale, alespoň v prvním díle, nevěnovala moc prostoru.

Jedna z předností Divoké písně je napětí a akce. Autorka se nebojí trochu strašidelných a vraždících scén. Po celou dobu udržuje vypjaté situace, díky čemuž tato kniha nejde ani na chvíli odložit.

Nerada jsem přestávala číst a vždy jsem se těšila, až budu číst znovu a ponořím se zpět do tak úžasného příběhu.

Opravdu netuším, co bych této knize mohla vytknout. Po celou dobu udržovala vysokou laťku. Žádné scény mi nepřišly zbytečné ani moc dlouhé a popisné. Vše mi v příběhu krásně pasovalo a přišlo mi, že každá pasáž měla své místo, aby vytvořila jeden perfektní celek.

Divoká píseň se tak přidává k mým nejoblíbenějším knihám. Není to opravdu klasická young adult, jako je každá druhá kniha tohoto žánru.

Určitě doporučuji a těším se na druhý díl.

Závěrečné hodnocení : 94%

Komentáře (0)

Přidat komentář