Napůl zlý, princ dvojí krve

recenze

Napůl zlý (2014) / Aires

Ve světě obyčejných lidí žijí Bílé a Černé čarodějnice. Bílé čarodějnice, v čele s Radou, neúnavně bojují proti zlým Černým. Nathan Byrn je hříčkou přírody. Jeho matkou je Bílá čarodějnice a jeho otcem je Marcus, nejmocnější Černý čaroděj všech dob. Nathan je jediný svého druhu, je takový princ dvojí krve. Je Poloviční kód. Napůl černý/ Napůl bílý. Napůl zlý.

Nathan je tikající bomba. Nikdo s ním nechce mít nic společného a všichni čekají, až udělá chybu a odhalí svou temnou tvář. Nathan vyrůstá u své babičky a těší se, až bude plnoletý. V den svých narozenin musí, jako každý čaroděj, pít krev svých předků a dostat od nich své tři dary. Pokud je nedostane, přijde o své schopnosti, anebo, pokud je v srdci Černý, zemře. Pak ale zasáhne Rada a uvězní ho. A tak začíná Nathanův příběh.

S Nathanem se poprvé setkáte, když je zavřený v kleci. Vězní ho Bílé čarodějnice. A den jeho narozenin se rychle blíží.. Musí utéct, protože na světě je jediná osoba, která se může vzepřít Radě a jehož krev by ho proměnila v čaroděje. Jeho otec.

Pořád ve střehu. Ve střehu kvůli čemu? Čemukoliv. Chyba. Šance. Přehlédnutí. Pořád čekáš na tu nejmenší chybičku pekelné Bílé čarodějnice. A ona dělá chyby. A když ta chyba k ničemu nevede, počkáš na další a na další..Dokud se ti nepodaří uspět. Dokud nebudeš volný.

Napůl zlý je opravdu neobvyklá kniha a poznáte to už na jejím začátku. Prvních pár kapitol je napsaných z pohledu druhé osoby. Nathan je zavřený v kleci a pokouší se o útěk. Nevíte, co se stalo, ani proč je v ní zavřený. Na začátku se vše zdá zmatené, ale radím vám počkat, protože se vše dozvíte. Zbytek knihy je už psaný z pohledu Nathana a ten vzpomíná na svůj předchozí život, a tak brzy poznáte celý jeho příběh. Část, kde vzpomíná na své dětství, byla podle mě zbytečně dlouhá a úmorná. Poté, ale kniha nabrala spád.

Autorka se nezdržuje popisy, používá úderné věty a příběh je tak čtivý a napínavý. Určitě to ale není čtení pro jemné duše, protože vše má temnou atmosféru a některé scény jsou drsné. Mám ráda, když je temný příběh opravdu temný. Tím chci říct, že když se bojuje o život, není čas na milostné trable ala Barbie a Ken, a na šťastné náhody, které vše vyřeší za vás. Nathan se může spolehnout jen sám na sebe a jeho příběh je místy opravdu smutný a krutý, ale na druhou stranu i ve skutečném životě jsou lidé krutí a páchají hrozné věci.

Autorka se to pokusila tu temnotu vyvážit a tak i v Napůl zlém najdete lásku a přátelství. Podle mě má tahle série slibný potenciál, jen to zpracování příběhu trochu pokulhává. Musím ocenit i hlavní myšlenku. V knize je krásně vidět, že nic není dobré, ani špatné, záleží to jen na pojetí. Bílé čarodějnice mají být hodné, ale přitom v páchání zla nijak nezaostávají za Černými. Bojí se, co by se z Nathana mohlo stát a zacházejí s ním takovým způsobem, že si z něj sami pěstují hrozbu.

Kniha není strhující. Na jejím konci nebudete brečet, ani nebudete Nathana zbožňovat. Ale Napůl zlý není jen poutavý příběh. Má v sobě něco, co vás donutí se nad ním zamyslet. A právě to ,,něco navíc,, z něj činí opravdu dobrou a jedinečnou knížku.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---