Na cestě za Zelandonci

recenze

Ajla s Jondalarem, Víhou, Vítězem a nově i s Vlkem opustili Mamutony a vydali se na dlouhou, předlouhou cestu za Jondalarovými lidmi. Ajla si nedokáže představit, jak bude putování zdlouhavé a náročné. Jejich cesta je dlouhá, Jondalar tvrdí, že bude trvat možná i rok, ale nepočítá s tím, jak moc jim koně pomůžou v posunu krajinou. Pořád opakuje, že musí přejít ledovec než nastane zima, ale Ajla netuší, proč, nebo z čeho, má takový strach. Po cestě učiní pár zastávek u jiných lidí. Většinou se jich ale bojí, protože není obvyklé, aby se dva lidí trmáceli krajinou na koních, v závěsu s Vlkem. Myslí, že přiišli ze světa duchů a že jistě nemají dobré úmysly. Nakonec je ale všude vstřícně přijmou. Dokonce přijmou i Ajlin původ, kterým se nikde netají i přes to, že Druzí lidé Ploskolebce nemají v lásce. Jondalar si přeje navštívit Šaramudony a Ramudony. Šaramudoni a Ramudoni byli vlastně ti samí lidé, jen s rozdílem, že jedni žili na zemi a druzí na vodě. Ajla zachrání zlomenou ruku Roš, družce náčelníka. Oba kmeny lidí možná i proto chtěli, aby u nich mladý pár i se zvířaty zůstal a aby se stali jednimi z nich. Ajla by souhlasila - krajina kolem jí přijde tak známá. Téměř vše tady vypadá přesně tak, jako před Brunovou jeskyní. Jondalar se ovšem nenechá přemluvit. Navštívil Šaramudony hlavně proto, aby zde podal zprávu o tom, že jeho bratr Thonolan zemřel. Chce putovat tál za svými lidmi a Ajla ho následuje. Čeká je ještě mnoho nástrah, překročení Matky a Sestry - řeky se silným proudem, a v neposlední straně nebezpečný ledovec. Dokáží překonat všechny překážky a dostat se v pořádku k Jondalarovým lidem? Přijmou Ajlu vůbec? To se uvidí..

Příběh se mi líbil, nehodnotila bych ho ovšem 5 hvězdami. U předešlých dílů jsem byla nadšená už po dočtení první části dílu, tady můj zážitek ale nebyl tak silný. Knížka je hodně cestopisná a kromě překročení řek, pár dešťů a krátkých setkání se s lidmi se v knize dá se říct nic moc neděje. Přesto se těším na pokračování. Jak jsem se již mnohokrát přesvědčila, Auelová umí překvapit a na konci každého dílu jsem nadšená. Příběh mi zůstává ještě hodně dlouho zarytý hluboko v paměti.

Komentáře (0)