Jana Eyrová - Charlotte Brontë

recenze

Jana Eyrová (2013) / Stanka
Jana Eyrová

Jana a pan Rochester… ideální dvojice pro osudovou lásku!

Poprvé jsem se do knihy Jana Eyrová zamilovala na střední škole v rámci povinné četby k maturitě, podruhé pak po shlédnutí vynikající filmové adaptace z roku 2011 s Miou Wasikowskou a Michaelem Fassbenderem v hlavních rolích a naposledy to bylo nedávno, když jsem v knihkupectví objevila zbrusu nové vydání od nakladatelství Omega…
Co ještě říci o tomto krásném a intenzivním příběhu dvou lidí, hledajících lásku a jeden druhého?
Věřte mi, není to jenom suché čtení, ale nadčasová klasika, ke které se budete jistě rádi vracet. Kniha Jana Eyrová by měla mít čestné místo v každé dívčí knihovničce. Příběh může na první pohled vypadat jako nezáživné, typické středoškolské čtení, ale není tomu tak. Z každičkého slova, věty či stránky vyzařovala hloubka a emoce. V knize najdete opravdu všechno – romantiku, tajemství, napětí, humor i slzy, tmu i světlo. Budete svědky toho, jak se z Jany, nemilovaného sirotka, ne příliš krásné dívky, stává mladá inteligentní dáma, odhodlaná a schopná hluboké lásky. I přes to, že je děj příběhu zasazen do 30. let 20. století, je velmi nadčasový. Autorka vyslovuje ústy hlavní hrdinky právo ženy na lásku a tedy i to, že i žena může být paní svého života. V příběhu se také objeví několik zvratů, které hlavní hrdinku postaví na rozcestí a jen ona se bude muset rozhodnout, po které z cest se vydá, ale i přesto, je to příběh o obyčejných lidech s velmi reálnými lidskými nedostatky a skutečnými emocemi… Nakonec se i Jana s Edvardem přesvědčili o tom, že láska je dána každému, bez ohledu na krásu či společenské postavení, jen se jí museli otevřít. A pak už jim ke štěstí stačila jen přítomnost toho druhého, jejich láska byla jako chuť vína, kterou člověk cítí na jazyku a nemůže se jí nabažit…

Komentáře (0)

Přidat komentář