Jak lehké je ztratit hlavu kvůli spisovateli?

recenze

Právo nálezce (2015) / Petíí29
Právo nálezce

Sračky jsou hovno, je velice oblíbená hláška J. Golda, knižního hrdiny Morrise Bellamyho, který je fanatickým fanouškem knižní trilogie "Běžěc" od spisovatele J. Rothsteina. Morrisovi se však nelíbí, jak trilogie končí a rozhodne se ke strašlivému činu. Nedlouho potom je zatčen a uvězněn na doživotí.

O spoustu let potom se do domu Morrise přestěhuje mladá rodina. Pete Saubers je milým a velmi bystrým chlapcem. Najde poklad, zachrání svou rodinu, ale bohužel nic není tak růžové jak vypadá a spousta lidí rozhodně nejsou dobráci. Pete to naneštěstí zjistí velice pozdě. Aby toho nebylo málo Morrise pustí z vězení a začíná takzvaný boj o čas, kterého tady rozhodně není mnoho.

A jak tohle celé dopadne? Malý chlapec, který ještě neví jak je svět krutý proti vyzrálému zločinci Morrisovi? Tak to si samozřejmě budete muset přečíst sami.

Doufám, že jsem neprozradila mnoho, ale u tohoto titulu si opravdu nejsem jistá jak recenzi napsat aniž bych neprozradila hlavní zápletku. Zároveň bych ale chtěla čtenáře upoutat a sdělit jim, jak dobrá kniha vlastně je.

Kniha je rozdělena do 3 částí. První vypráví Morrisův a Peteův příběh. Je velmi zajímavý a neuvěřitelný. Přesně autorův styl, který máme tak rádi. Trocha napětí, jak se to vlastně stalo a co bude dál. Je fakt, že toho napětí tam mohlo být víc, nicméně vše je dohnáno v dalších dvou částech. Ve druhé části se dozvíme jak Morris opustí vězení a kam jeho první kroky směřují a Pete zjistí, že ne všem lidem se dá věřit. Dvě časové linie se mi ve druhé části četli o mnoho lépe přeci jen to nebylo o tolik let jako v té první. Druhá část je taková barvitější a rychlejší. Nicméně třetí část je pro mne tou nejlepší, v tom se prostě vyžívám. Sice je nejkratší a to mě trochu mrzí, ale co se dá dělat, za to je řekla bych nejšťavnatější. Úplný konec byl na mistra Kinga poměrně slabší, ale přeci jen je občas dobrý konec potřeba.

Na knize se mi nejvíc líbil nápad, ačkoliv jsem už něco podobného viděla či slyšela, i přes to mi tato kniha přijde originální. Jak postavami tak rozvíjením děje. Děj je velice rozsáhlý, nikoliv však tak, aby se v něm čtenář ztratil. I když jsem nečetla první díl a to Pana Mercedesa přesto pro mě nebylo těžké se v ději pohybovat. Ze začátku mi malinko dělali problém dvě časové linie a rychlý posun v čase, ale celkem rychle jsem se v tom zorientovala. Malinko mě na knize mrzí velice krátká třetí část, myslím, že by se to dalo ještě krásně rozepsal. Nicméně mě kniha přesvědčila, že až dočtu vše co teď mám rozhodně si potřebuji přečíst i Pana Mercedesa a i další pokračování a to Konec Hlídky.

Nemám jedinou výhradu k postavám, všechny tam padly jak ulité a utvořili tak dokonalý příběh. Celkově knihu hodnotím velice kladně. A na závěr věta, která se mi z knihy líbila nejvíce: Názory jsou jako dírky v zadku: má je každý.

Komentáře (0)

Přidat komentář