Brouci, kam se podíváš

recenze

Kniha sice obsahuje celé množství dalších povídek, ale v této recenzi se zaměřím na ústřední Proměnu.

Řehoř Samsa se vzbudí a nemůže vstát z postele. Nejde o lenost a ani jej nezachvátila spánková paralýza. Proměnil se v brouka. Leží na svém monumentálním krunýři a zkrátka se nemůže přehoupnout. Jestli co nevidět nevstane, odjede mu vlak, kterým se má vypravit na služební cestu. Tím ztratí práci a přijde o plat, který živí celou rodinu. Jen to se nesmí stát. Kdo by se pak postaral o otce, matku a sestru? O služce nemluvě. Musí vstát. Hned...

Nejspíš se mi nepodařilo uvést vás do typicky kafkovské atmosféry. Nevadí.

Povídku doprovází řada absurdně vtipných situací, jako například moment, kdy Řehoř opatruje obraz a rozhodně se nevzdá, protože ho jako přerostlý chrobák nesmírně potřebuje. Nebo si představte, jak hlavní hrdina ve své hmyzí podobě celý den civí z okna na ulici před svým domem a pomalu se tato činnost stává jeho jedinou zábavou.

Nelze opomenout nádherné grafické zpracování knihy, které je ozdobou celé edice Kafkova díla v Omeze. Nepočítaje brouky na obálce, najdete ještě děsivý portrét Franze Kafky na předsádce.

Knihu bych rád doporučil všem, i když mnohým se zamlouvat nebude. Kafka není čtení pro každého, to rozhodně ne, ale právě Proměna vám pomůže nahlédnout do nitra člověka s existenciální depresí, kterou může prožit každý z nás.

Pokud je Poeův Havran nejznámější báseň, pak jistě Proměna bude takovým představitelem malé prózy.

Komentáře (0)