BRIDGERTONOVI ŠŤASTNĚ AŽ DO SMRTI

recenze

Recenzi zde pojmu trošku jinak než obvykle. Každý epilog (kapitola) bude mít příspěvek s mým oblíbeným úryvkem z knihy. A dále zde napíšu krátký názor na určitý DRUHÝ EPILOG.

No, jak se dalo předpokládat byl tento díl napsaný na popud fanoušků a už mi nepřišel tak dobrý jak předešlé díly. Pár příběhu, které zde byly popsány mě trošku u nich mrzelo, že nemají vlastní knížku a svůj rozsáhlý příběh.

PRVNÍ kapitola mi to přišlo takové nijaké, až zbytečné. I když chápu proč to autorka udělala

DRUHÁ kapitola se mi oproti knížce líbila. Líbilo se mi to zakončení.

TŘETÍ kapitola patří, mezi ty u kterých mě mrzí, že nemá vlastní knížku a rozsáhlejší příběh. I tak jsem si ji oblíbila.

ČTVRTÁ kapitola zde bylo trošku napětí. No prostě Hyacint, co víc dodat. Trošku mě to mrzelo takové ukončení a řešení příběhu.

PÁTÁ kapitola byla o Eloisině nevlastní dceři Amandě. Amandin příběh byl zde opět zkrácený a uspěchaný. V tomto případě mi to lámalo srdce.

ŠESTÁ kapitola byla smutnější záležitost. V tomto příběhu jsem se hodně cítila smutně hlavně, když šlo o Francesku. Jedna z mých oblíbených postav.

SEDMÁ kapitola byla klasická komická odchylka.

OSMÁ kapitola byla pro mě dost dramatická. Člověk zde netušil jak to dopadne. Četla jsem ji se zatajeným dechem.

VIOLET, u této kapitoly jsem si říkala PROČ?!! Proč se to autorka snažila vtěsnat do tohoto dílu. To za mě bylo zbytečné asi mě to u této kapitoly nejvíce mrzelo. Podle mě by si Violet zasloužila celou knížku a ne jen pár zkrácených myšlenek.

Po dočtení knížky jsem nevěděla opravdu co si myslet. Nechci říct že to bylo špatné čtení, ale přišlo mi to jako další krátké pohádky před spaním.

Komentáře (0)