Braková pecka do mozku

recenze

Kejda (2012) / -Endy-

Nemáte doma co k snědku? Což takhle dát si kejdu? To strčíte do hrnce všechny zbytky posbírané v lednici, ve spíži a různě po šuplících, uvaříte, a pokud to z vás ihned poté nepůjde vrchem ani spodem, možná se na druhý den stanete vševědoucí jako hlavní hrdinka Markéta - aspoň bude mít Dan Černý záminku k napsání pokračování.
No, ale prozatím se budeme věnovat již existujícímu výplodu, jehož název představuje nejen nouzový pokrm, ale i obsah celé knihy.

Jak už víme, na počátku všeho byla kejda-jídlo. A ta uvedla do chodu (kromě mozkových spojů naší hrdinky) kejdu obsahovou. Ona totiž vševědoucnost není schopnost, která by se dala tak úplně utajit. A proto se o Markétu kromě jejích vysokoškolských učitelů brzy začnou zajímat také ukrajinští ozbrojenci, zombíci či ufouni. Ať už kvůli informacím, nebo k snědku, každý z nich totiž potřebuje její mozek. Ještěže má Markéta stále po ruce svou kamarádku Týnu, která nabídne útěchu slovem i… i ty prasáckej čtenáři, však si to sám přečti! :)

Nudit se u knížky nebude nikdo; však on se určitě při psaní nenudil ani sám autor. Člověk by naopak řekl, že Dan Černý skejdil všechny své fantasmagorické představy, které nikdy pokupě v žádné knize nenašel. A pro ty méně chápavé či imaginací neoplývající povahy tam dokreslil i obrázky.

Chválabohu, že se braková literatura zatím necpe do mainstreamu. Kdyby byl každý kus braku taková pecka jako tento, mohli bychom všem Hynkům, Vilémům i Jarmilám dát sbohem a šáteček.

Komentáře (3)

Přidat komentář

---