Ano, pane Božský

recenze

Ano, pane Božský (2024) 4 z 5 / EvikU.
Ano, pane Božský

Začátek je hodně smutný, protože se Eva vyrovnává se smrtí svého milovaného manžela Mathiase a s tajemstvím, které jí zanechal v dopise. S jeho smrtí se nemůže vyrovnat, bolí to moc. Byli oba tak mladí. Naštěstí má už od střední školy skvělého kamaráda Roberta s kterým i bydlí. Robert je něco jako bratr, který ji držel i před bláznivou matkou, která ji věznila doma a nikam nepouštěla.

Moc se mi zamlouval vztah, který měla s rodinou po manželovi. I ti ji dali pocítit lásku, že není na všechno sama. Když největší bolest pomine, rozhodne se prodejem aut po manželovi podpořit nadaci proti rakovině. Na charitativním plese se poznává se Samem.

Je to pro oba jako blesk z čistého nebe a jejich vzájemná přitažlivost nejde ignorovat. Přitažlivost přeroste v lásku a oni jdou do vážného vztahu příliš rychle na což reaguje negativně okolí. Kamarád Robert si rve vlasy, matka Evy je jízlivá, ale taková byla vždyckySamova sestra Alice v Evě vidí zlatokopku.

Eva má sny o svém bývalém manželovi, ve kterém si povídají o jejím životě, ale i se ho ptá na věci z minulosti. Mně to tam nesedělo. Ano, může se zdát o mrtvém, ale on ji vyloženě radil, co má dělat a i když to bylo jen ve snu, byla bych radši, kdyby to tam nebylo.

Na konci knihy je velké drama. Kniha se čte sama, sexuálních scén hodně, ale proto je kniha označena štítkem erotika. Scény jsou opět hezky vkusně napsané a uvěřitelné. Skvělá oddechovka.

Komentáře (0)

Přidat komentář