Zrození vrány přehled
Jiří Vítovec
Knižním debutem autora Jiřího Vítovce (* 1994) je hned tetralogie ZROZENÍ VRÁNY, která již od začátku klade čtenářům nemálo otázek. Co stojí za podivným chováním dětí v nápravném zařízení? Proč středověké město sevřel strach před blížícím se svátkem? Komu patří oči slídící ve tmě jeskyně a jaké tajemství ukrývá psychiatrická léčebna? Čtyři příběhy, které spolu zdánlivě nesouvisejí, a přesto se v nich hrdinové svými rozhodnutími ovlivňují. Čtyři příběhy lidí napříč časem, kteří se snaží dosáhnout jen běžné touhy každého člověka – lepšího života. Když se však jejich plány střetnou s vypočítavostí jiných, musí konečně čelit vzpomínkám a touhám, které už dávno pohřbili. Události spojující tyto osobní souboje vytváří příběh nový, v němž zápas o svobodu, lásku, zdravý rozum i holý život získává jiný rozměr. ZROZENÍ VRÁNY – kniha, v níž hlavní postava hraje druhé housle.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zrození vrány. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (8)
Autor mě v úvodu nabádal, abych četl v nestandardním pořadí. Rozhodl jsem se pro 1,4,3,2 a funguje to dobře.
V prvních pár nešikovně napsaných odstavcích jsem začal obávat těžké amatéřiny, ale to bylo téměř naposledy, co se takové náznaky objevily. Naopak, rychle jsem si zvykl na styl vyprávění z pohledu vševědoucího vypravěče, který se sice soustředí na ústřední postavy, ale přesto se nikdy nezapomene pozastavit nad zdánlivě nepodstatnými detaily. Z počátku mě rušily dlouhé popisy, ale jakmile se ke slovu přihlásila první záhada, plně jsem docenil atmosféru, kterou důraz na prostředí a detaily vytváří. Měl jsem chvílemi pocit, jako bych četl malbu, která není skutečná, ale možná skutečnost předčí svou krásou.
O něco slabší je samotný děj. O rozuzlení a závěr příběhu skoro nejde, četl jsem především pro způsob, jakým jsou příběhy psané, ne až tak pro to o čem jsou.
Zároveň je to ale škoda. Možná by bylo lepší zmínit toho méně, nechat čtenáře se beztížně se vznášet v neurčitosti záhadného světa. Jakmile totiž jedna z postav vysvětlila, jak a co a proč a kdo (nebo alespoň jak si myslela, že to bylo), nemohl jsem se ubránit pocitu zklamání. Po všem tom budování a náznacích se vysvětlení zdálo tak nějak obyčejné. Příliš jednoduché.
Ze začátku jsem se vážně obával, že budu zklamán celkově. Ale čím dál jsem se dočetl, tím víc se mi kniha líbila. Jen slabší děj ji nakonec připravil o jednu hvězdu z pěti.
Ovšem pokud Jiří Vítovec svým nezaměnitelným stylem někdy napíše delší plnokrevnou fantasy se vším všudy, rozhodně má mou pozornost.
zase jednou forma zvítězila nad obsahem; četl jsem podle doporučení autora na přeskáčku (Jeskyně - Chrám - Léčebna - Rájová), ale neshledávám v tom nějakou hodnotu navíc, podobným způsobem lze v podstatě číst každou knihu a nabýt tak jistého "postmoderního" dojmu
Související novinky (1)
Knižní novinky (49. týden)
29.11.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zrození vrány v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 18x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 7x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
děti povídky vězení, věznice česká fantasy dětské domovy vrány
S originálním způsobem čtení, který byl doporučován, jsem se ještě nesetkal, ale bylo to dosti zajímavé. Povídky jsou napsány různorodě, poutavě a čtou se takřka jedním dechem. Dostat se k podstatě a jádru díla je dost obtížné a možná to ani nelze, což by mohlo odradit čtenáře toužící po jasném vysvětlení, o čem kniha je, přesto má cenu se snažit význam najít. Osobně mě nejvíce zaujala povídka Chrám. (pozn. Calipo)