Vzdialenosť medzi mnou a čerešňou přehled
Paola Peretti
Mafalda je deväťročné dievča, ktoré má rado školu, futbal a svojho verného kocúra. O niekoľko mesiacov už nič neuvidí, postupne prichádza o zrak. Zaviedla si preto denník, do ktorého si zapisuje veci, ktoré viac nebude môcť robiť. Napríklad počítať hviezdy a hrať futbal. Vďaka pomoci rodiny a priateľov Mafalda pochopí, že na svet sa dá pozerať aj iným spôsobom. Naučí sa odhadnúť vzdialenosť k čerešni podľa vône jej kvetov a napíše si nový zoznam vecí, na ktorých jej záleží.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Fortuna Libri (SK)Originální název:
La distanza tra me e il ciliegio , 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vzdialenosť medzi mnou a čerešňou. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (18)
Veľmi milá, dojímavá, ale aj vtipná kniha, a napriek smutnej téme optimistická. Mafalda prichádza o svoj zrak a vďaka tomu o svoj doterajší život (napr. o priateľku). A musí sa s tým popasovať.
Autorka odkazuje nielen na Malého princa, ale aj na Srdce a predovšetkým na Stromového baróna.
Priateľstvo s upratovačkou mi pripomenulo knihu Oscar a ružová dáma.
Souhlasím se sgjoli. Příběh mě nalákal tím že jej vypráví sama hrdinka ( která si zaslouží vyslechnout), ovšem autorka se nedokázala provrtat dovnitř a přenášela na papír pouhá suchá slova. Je to takové ledabylé.
Námět výborný a podle sám o sobě by dokázal zázrak, ovšem to ostatní už tak dobře provedené není. Možná to chtělo jinou formu. 3,5/5
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vzdialenosť medzi mnou a čerešňou v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 84x |
ve Čtenářské výzvě | 18x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 60x |
v Chystám se číst | 85x |
v Chci si koupit | 18x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
přátelství pro děti pro děti od 11 let dobrodružství slepota dětský hrdina nevyléčitelně nemocní Stargardtova choroba
Některé pasáže na mě působily autenticky, např. tato (vypravěčka zkouší chodit poslepu): "Chůze ve tmě v člověku probouzí zvláštní pocity, je to jako byste plavali v černých tekutých listech stromu, jehož větve se vás snaží zastavit, ale něžně, aniž by vám potrhaly tričko. Pak jdete dál, cítíte se sice zranitelní, ale také vyrovnaní: jste sami, ale jako by vás zároveň někdo neznámý sledoval, a nemyslím tím zrovna mámu na balkóně." – Kniha je čtivá a je v ní rozeseto vícero moudrých myšlenek a hlavně i otázek (ústřední otázka zní: co je pro mě nejdůležitější?). Jen je těžké stvořit promluvu, která by opravdu působila jako projev vnitřního světa desetiletého dítěte. Tady se to podle mě úplně nepovedlo. Ovšem roli může hrát i překlad. Některé pasáže mi přišly prvoplánově dojemné, trochu tlačení na city. Nebo i lehce konstruované podle nějakého mustru "motivačních" próz. Dala bych body mezi 4 a 5.