Výslech, odsouzení i upálení Mistra Jana Husa přehled

26.01.2021

Tuhle drobnou nenápadnou knížečku jsem dostala asi předs dvěma lety na jedné akci, a ačkoliv mne tématika nenechává úplně bez zájmu, knihu jsem dlouho ignorovala. Nějak jsem jí ani neprolistovala, takže jsem asi čekala, že to bude stručné a strohé pojednání. To jsem se tedy vážně pletla a kniha mne překvapila více než příjemně. Už samo o sobě zachovalé a takto detailní svědectví z téhle doby a navíc poměrně citlivé události, považuji za vzácnost. Navíc, Poggio Bracciolini nebyl jen nějaký chlapík z davu, ale ve své době poměrně důležitá osobnost. V Husově procesu měl navíc být původně na straně žalobců, ale v Kostnicí záhy pochopil, kam Hus svým učením směřuje. Na mne jeho svědectví velice silně zapůsobilo, stejně tak jako citace přímo Husových výroků. Z "učebnicového" dějepisu toho člověk o této události ví. V Poggiově vyprávění ji vidítě "v barvách" a uvědomujete si, že to nebylo jen, odvedli, uvěznili, odsoudili a upálili, že v porcesu se ve skutečnosti utkala láska, moudrost a pokora s nevraživostí, sobectvím, nenasytností a nenávistí. Musím říci, že i když to nepomohlo a byli v menšině, překvapilo mne kolik knížat i arcibiskupů pochopilo, že Hus měl od kacířství daleko. Ti kteří hlasovali pro upálení, to z velké části dělali z prospěchážských důvodů, ze strachu o svou pozici či zisk, nebo proto, aby se zalíbili nebo že nesnesli konfrontaci s pravdou, která se jich osobně týkala. Dnes se sice neupaluje a obecně trest smrti není ve většině světa běžný. Dnešní vlády a soudní stolce už nějaké nařčení z kacířství naštěstí nezajímá. Přesto se námi opovrhovaný středověk tolik podobal dnešní době, lidé se svou záští a zlobou se totiž moc nezměnili. Zkrátka, scénář je stále stejný, jen herci a kulisy se mění.
Knížku, pokud ji seženete, vřele doporučuji.