V rouše beránčím přehled
Simo Hiltunen
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427226/bmid_v-rouse-berancim-pgD-427226.jpg
4
38
38
Nikdo nezůstane bez ušetřen. Šťastná rodina – tak to alespoň říkají sousedé. Ale přímo na Štědrý den zavraždí otec své děti před očima jejich matky, poté samotnou matku, a nakonec – sebe. Finský kriminální novinář Lauri Kivi začíná psát rozsáhlý článek o rodinných vraždách, který ho zavede do jeho vlastní minulosti a zdrcujícího dětství a také do života jeho dospívající dcery. Kivi má pocit, že zde se nejedná o náhodné vraždy. A má naprostou pravdu. Ale v mnohem šílenějším smyslu, než si kdy dokázal představit… V rouše beránčím je příběh o násilí, které je předáváno z generace na generaci, ale také o odpuštění.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2019 , BookmediaOriginální název:
Lampaan vaatteissa , 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize V rouše beránčím. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (14)
Velmi podivná a znepokojivá záležitost, ze které si odnáším pocit, že Finsko je polorozvojová země, kde je domácí násilí a týrání dětí národním sportem a policie ještě nedospěla k forenzním vědám. Celé je to ale zároveň dost sugestivní.
To nejnapínavější pro mě nakonec nebylo ani odhalování sériového vraha (popravdě značnou část knihy mě vůbec nezajímal), ale odhalování toho, kdo je Lauri Kivi a jak nakládá a naloží sám se sebou. A nejen on. Celé je to poskládané z podivných antihrdinů, kteří se točí v chronickém koloběhu zla. Není tam snad nikdo, kdo by někomu ze svých blízkých více či méně neublížil, i proto mi zde ty skutečné vraždy nakonec nepřipadaly jako to nejhorší. Vždyť nečekaná bezbolestná smrt zde opravdu není to nejhorší co jeden na druhém páchá. Nenajde se tam snad ani jediný zdravý vztah. Zároveň ale ani nikdo, komu by přeci jen na někom nezáleželo - čili za bezcitné se to označit rozhodně nedá. Je to volání po nějakém východisku, upřímné, byť spíše skeptické.
Nejsem si vůbec jistá, co si o tom myslet.
Snad jen, že byť to není bezchybné a je tam řada pitomostí, má to větší grády (a koule) než módní série ve kterých jde hlavně o to vymyslet co nejzvrhlejší způsoby vraždy.
PS: Jen tu mám trochu pochybnosti o překladu.
Na to, jak je příběh rozsáhlý - čtyři sta padesát stran na detektivku není málo - mě až překvapilo, jak je ústřední dějová linie prostinká. Většinu prostoru tak Simo Hiltunen využívá především k jitření ran vnitřně rozervaných postav a rozebírání sociálních dramat uvnitř zdánlivě obyčejných rodin. Což v důsledku ve čtenáři vyvolává dojem, že co Fin, to násilnický psychopat, jen čekající na svou příležitost k páchání nepravostí.
Samotné jádro zápletky přitom vůbec špatné není; úvodní zločin působí právě tak hrůzně, jak je třeba, přičemž postupné odhalování skutečností, jež dokazují, že všechno, co si vyšetřovatelé dosud mysleli, je maličko jinak, udržuje čtenáře v příjemném napětí. Jen si člověk musí zvyknout na nesympatické charaktery, se kterými se dost těžko ztotožňuje, na spoustu odboček, jejichž účel je čistě manýristický a na policejní důstojníky, jimž k zatčení podezřelého stačí instinktivní dojmy. Na druhou stranu, bez toho balastu by z příběhu zbyla jen další tuctová detektivka.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha V rouše beránčím v seznamech
| v Přečtených | 52x |
| ve Čtenářské výzvě | 13x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 16x |
| v Chystám se číst | 20x |
| v Chci si koupit | 11x |
| v dalších seznamech | 1x |
V rouše beránčím
Knížku jsem koupila ve slevě. Rozhodně mě překvapilo, tím, jak je dobře napsaná. Děj je drsný a kniha je to velmi dobrá.