Avengers: Zrození Ultrona přehled

06.02.2024

Než se Avengers (tady ve složení Giant Man, Wasp, Hawkey a Black Panther) podívají na zoubek šílenému robotovi s božským komplexem, který si říká Ultron-5, musejí se vypořádat s nejednou lapálií, občas vycházející z jejich vlastních řad. Napřed jsou tu Páni zla a proradná zrada komorníka Jarvise, poté se společně s Captainem Amerikou vydají strojem času dr. Dooma do minulosti, aby vypátrali, jak to bylo s Buckym a baronem Zemem, aby se hned po svém návratu museli vypořádat s proměněnou realitou a Scarlet Centurionem. Setkání se syntezoidem Visionem konečně probudí v Avengers zájem o původce všeho zla Ultrona, a když je tento padouch zpacifikován už se na scéně objevuje Yellowjacket, jehož svatbu s Wasp nevybíravě přeruší Ringmaster se svým cirkusem. Řečeno jednoduše „pro tým superhrdinů práce až nad hlavu“. Přes všechnu snahu se začíst, mi jednotlivé příběhy malinko splývají. Těžko v nich hledám něco, co by mě zaujalo nad rámec průměrného zážitku a určilo sekvenci k zapamatování. Tento problém mám ostatně se všemi scénáři Roye Thomase, ať už jsou účinkujícími X-Meni, Defenders, Inhumans, neuvěřitelný Hulk nebo jako v tomto případě Avengers. Dokonce ani King Size Annual #2, který je součástí tohoto ultimátního kompletu a který vrací do hry původní tým Avengers, na tom nic nezměnil.

27.12.2021

Nemám rád staré Marvelovské komiksy pro jejich archaický přístup ke scénářům, kvůli naivním příběhům, nesmyslným koncepcím a náhodným zvratům. Přesto mě Zrození Ultrona v některých věcech mile překvapilo, třebaže stejnou měrou i zklamalo. Je znát, že se Roy Thomas snaží zápletky ozvláštnit něčím, co klasickým rubačkám chybí. Nejde o žádnou vyšší nadstavbu, ale občas dějem probleskne náznak složitější psychologické studie, což například v případě Yellowjacketa vysloveně zaujme. Stále je to sice občas peklo číst, pro všechen ten vysvětlující text a superhrdinský patos; na druhou stranu, klobouk dolů před nápady, s jakými tvůrci dokážou vyrukovat. Jen těch postav už začíná být na můj vkus moc, což je dáno týmovým duchem celého komiksu. Každá z figur má vlastní portfolio zločinců, takže když bojují spolu, není legrace si udržet přehled. Nemluvě o tom, že spousta padouchů je tu jen na jedno použití, až je skoro člověku líto se jimi zabývat, když jsou už po jednom sešitu postaveni mimo hru.