Ti, kdo přežili přehled
Michael Bornstein , Debbie Bornstein Holinstat
To jsem já, na té fotografii - ten malý kluk vpravo vpředu. Jako čtyřletému se mi podařilo uniknout záhubě v továrně na smrt v době, kdy bylo během holocaustu povražděno přes milion Židů. Byl jsem jedním z nejmladších vězňů, kteří se dostali z osvětimského koncentračního tábora živí. Ta fotografie je převzatá z filmů, které natočili sovětští vojáci poté, co 27. ledna 1945 Osvětim osvobodili. Na té fotografii jsem ve skupince dětí, ukazujeme kameramanovi čísla, která nám vytetovali na ruce po příjezdu do tábora. Z dvou tisíc osmi set devatenácti vězňů osvobozených Rusy bylo jen padesát dva ve věku do osmi let. Většinu svého života jsem nedokázal odpovědět ani na tu nejzákladnější otázku: Jak jsem mohl přežít v táboře, kde děti zabíjeli hned po příjezdu? Jak jsem se vyhnul pochodu smrti, který vyčistil tábor, kde bylo šedesát tisíc vězňů, jen pár dní předtím, než se k němu dostala sovětská armáda? Teď už všechno vím. S pomocí své dcery novinářky jsem odhalil svůj příběh a osudy mých příbuzných, které jsem uchovával ve své mysli více než půl století. Michael Bornstein... celý text
Válečné Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2019 , VíkendOriginální název:
Survivors club , 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ti, kdo přežili. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (7)
Rozhodně stojí za přečtení. Neuvěřitelný příběh odvážných lidí, které potkal strašný osud.
Knihu doporučuji.
Příběh jedné rodiny, naprosto neuvěřitelný příběh, od kterého se těžko odtrhává. Příběh, který by měl být čten a nikdy zapomenut.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ti, kdo přežili v seznamech
v Přečtených | 38x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 16x |
v Chystám se číst | 23x |
v Chci si koupit | 14x |
(SPOILER) Nejsilnější okamžiky knížky, když nepočítám znovu setkání se, byly věty: "Ze sta tisíc dětí přežilo do věku osmi let 52 dětí. Mistři světa ve schovávání se."
Nejčernější humor, který jsem kdy četl: "Na tatínkově a Samuelově straně tábora to vypadalo podobně. Když kdokoli chyběl při sčítání, byla zbita celá skupina. To byl problém, protože každý den aspoň jeden nebo dva lidi v ubikaci zemřeli hladem. Pro Němce ale ani smrt nebyla dostatečným důvodem pro zmeškání sčítání."