Temný cypřiš přehled

02.06.2024

(SPOILER) Mám ráda detektivní příběhy A. Christie, ačkoli nedokážu zdůvodnit proč. Třeba u tohoto případu jsem si na začátku prakticky rvala vlasy, a to sice nad pasáží, kde si Elinor a Roddy „vyprávějí“ o svém dětství a vztahu k tetičce. Ve skutečnosti by si nikdy nic takového nevykládali, jednalo se o školáckou chybu, jak s danými informacemi seznámit čtenáře.
Přesto mě to chytilo a za jediný večer jsem knihu slupla jako malinu. Autorka posouvá děj téměř výhradně skrz dialogy, téměř nikde nenajdeme vlastní popis probíhajících událostí. Navzdory výše uvedenému kiksu má tento způsob jednu velkou výhodu, a sice osobní přístup vypravěče a částečný náhled do jeho myšlenek. To mělo samozřejmě největší význam u hlavní podezřelé, navíc z dobrého důvodu.
Popisy se královna detektivek příliš nezdržuje, na druhou stranu stručná charakteristika jak postav, tak prostředí je tak úderná a výstižná, že jsem neměla pocit vzduchoprázdna, naopak jsem se octla na anglickém venkově uprostřed parného léta.
Slavný detektiv se objevuje až v druhé půlce knihy, což je pro mě jako fanynku trochu na závadu. Do té doby mě poháněla jenom zvědavost, kdy a jak vlastně dojde k vraždě, o níž víme od prvních stránek. Ovšem ve chvíli, kdy k tomu dojde, se už události řítí nezadržitelně vpřed. Autorka toho dosáhne kratinkými kapitolami, úryvky dopisů či vzkazů, pak samozřejmě výslechy, které vede Poirot. Tentokrát naprosto netypicky je případ uzavřen přímo u soudu.
Jako obvykle jsem v celém spletitém případu nenašla žádný logický zádrhel, což je pro mě naprosto zásadní požadavek. Duševní vyšinutí hlavní hrdinky bylo zobrazeno věrohodně a zároveň neokázale.
Bavila jsem se. Naprostá spokojenost.
P. S. Tentokrát je anotace nesmírně trefná a výstižná. Bravo.

29.02.2024

Přečteno za pouhý jediný den. Ta krásná spletitost postav a rozuzlení od Agathy Christie je prostě nenahraditelná.