Svůdnost sociálního experimentu: Nový člověk 20. století přehled
kolektiv autorů , Jiří Hanuš , Lukáš Fasora , Denisa Nečasová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380319/bmid_svudnost-socialniho-experimentu-nov-q8T-380319.jpg
3
3
3
Kniha autorského kolektivu sestávajícího z tuzemských i zahraničních badatelů a badatelek je věnována dobovým koncepcím nového člověka, které se utvářely v souvislosti s projekty sociálního inženýrství v Evropě 20. století. Nový člověk představoval symbol, vzor a zároveň cíl mnoha myšlenkových hnutí a proudů, které chtěly radikálně transformovat společnost a zároveň dosáhnout vyššího stupně humanity. Dobové obrazy nových mužů a žen předkládaly optimistické vize krásné a šťastné budoucnosti a slibovaly brzké překonání všech stávajících obtíží. Současně byly koncipovány jako protipól starých, údajně překonaných ideálů. Jednotlivé kapitoly této kolektivní monografie se zaměřují na konkrétní podoby nového člověka v různých geografických a časových souřadnicích vymezeného rámce, ovšem nejvíce prostoru je vyhrazeno socialistickým a fašistickým sociálním experimentům.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Svůdnost sociálního experimentu: Nový člověk 20. století. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Svůdnost sociálního experimentu: Nový člověk 20. století v seznamech
| v Přečtených | 6x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 4x |
| v Chci si koupit | 4x |
| v dalších seznamech | 2x |
Zvláště u kapitol o nacismu jsou popisy představy ideálního člověka v knize velmi nedostatečné, kniha se u nich zaměřuje spíše na popis historie šíření ideologií a vizí ideálního člověka, což mi přišlo nudné. Nicméně kniha má hodně autorů a kvality jednotlivých kapitol se velmi liší. Zajímavá je zmínka o jedné italské verzi fašismu, který tvrdí, že národy obsahují mnoho ras, které vzájemně spolupracují na pokroku svého státu – to je věc, kterou by od nějakého typu fašismu dnes čekal jen málokdo. Dobře jsou rozebrány vize socialistického člověka. Zajímavá je také část o českých utopiích, které sice většinou nebyly úplně originální, ale zato nebyly tak extremistické, jako ty, které se staly nejznámější, a někdy kladly důraz na společné soužití. Kniha nepřisuzuje vize ideálního člověka jen komunismu, nacionalismu a nacismu a dalším směrům, které jsou dnes považovány za politicky nekorektní, ale i kapitalistickým a dalším moderním směrům – bohužel se těmito moderními směry téměř nezabývá.