Stát nebo stav? přehled
Vojtěch Belling
Univerzalismus Othmara Spanna v kontextu meziválečných korporativistických ideologií v Německu a Rakousku Po první světové válce se ve středoevropském prostoru masivně rozšířily myšlenkové směry korporativismu požadující nahrazení liberálně-kapitalistického hospodářského systému profesně-stavovským řádem, který měl být založen na „přirozeném“ členění hospodářského sektoru do samosprávných korporací – stavů. Ty měly převzít podstatnou část funkcí dosud příslušejících státu a současně řídit ekonomické vztahy po vzoru předmoderního cechovního systému. Mezi mnoha meziválečnými teoriemi korporativismu dominovala ideologie tzv. univerzalismu rakouského národohospodáře a sociologa Othmara Spanna, která si získala řadu příznivců v prostředí radikálněkonzervativních a katolických kruhů po celé střední Evropě, zejména v německy hovořícím prostředí. Právě podrobnějšímu zkoumání Spannovy nauky a jejímu zasazení do kontextu konzervativních a korporativistických směrů meziválečné epochy je zasvěcena tato kniha. Kromě kritické analýzy univerzalismu se v ní čtenáři seznámí rovněž se vztahem nacionálně-socialistické ideologie a nacistického režimu k univerzalismu a k ideám stavovské přestavby hospodářství a státu a v krátkém exkurzu také s pronikáním univerzalistických myšlenek do sudetoněmeckého radikálněkonzervativního milieu v meziválečné době.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stát nebo stav?. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Stát nebo stav? v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
nacismus ideologie meziválečné období stavovský systém
Hutná studie, která vyčerpávajícím způsobem předestírá celkový kontext Spannova univerzalismu, což je o to důležitější že jde u nás vlastně o první dílo na toto téma. A domnívám se, že i na nějakou dobu i posledním, protože jde vskutku o celistvé zprostředkování zamýšlené cíle. To je také asi největší slabinou knihy, neboť zatímco první část je skvěle vyvážená a nelze ji po této stránce nic vytknout, popisy recepce Spannovi teorie podle mého názoru přesahují vytyčeného cíle a jsou ve své rozsáhlosti nakonec zbytečné. Byť lze pochopit, i s ohledem na v úvodu zmíněnou a stále přetrvávající "teorii fašismu", že autor chtěl jasně odlišit popisované teorie od fašismu/nacismu.