Šógun přehled

dnes

Prostě Clavell. Úžasné čtení od začátku do konce.

02.05.2024

„Což není člověk pouhý květ nesený větrem a jen hory, moře, hvězdy a tato země našich bohů jsou skutečné a věčné?“

Monumentální román, o kterém bylo napsáno snad již vše a cokoliv dalšího je pravděpodobně nadbytečné. Přesto bych si dovolil zde přidat několik svých dojmů a tímto zakončit tento zcela výjimečný čtenářský zážitek. Příběh netřeba příliš komentovat, je dostatečně známý. Píše se rok 1600, anglický lodivod John Blackthorne přežije ztroskotání lodi u japonských břehů, je zachráněn a zajat, a následně se stává účastníkem zásadních politických událostí, svou odvahou a výjimečnými schopnostmi si získává přátele i nepřátele. Je figurkou na šachovnici japonských feudálních lordů. Poznává a učí se japonskou kulturu, tolik odlišnou od té západní, evropské. Je součástí epického boje o moc a vládu nad ostrovní říší.

Příběh je fenomenální. Naprosto mě to odzbrojilo a nenacházím další superlativy. Protagonisté jsou vykreslení do nejmenšího detailu, zejména pochopitelně John Blackthorne, neboli Andžin-san, lodivod. Postupné odhalování a poznávání japonských reálií té doby, poznávání kulturních odlišností, poznávání zcela jiné morálky a jiné životní filozofie, postavené na budhistických zásadách, tvoří neoddělitelnou část příběhu a je jedním z klíčových prvků výjimečnosti textu. Při čtení jsem ten kulturní šok místy sám pociťoval velmi silně. Dalším klíčovým prvkem jsou neuvěřitelně silné charaktery, předně, jak jsem již zmínil, Andžin-san, ale též Mariko-san, Toranaga-sama, Jabu-san. Ti všichni mají úlohu na šachovnici. Ti všichni, a mnozí další, čtenáře velmi silně chytnou a nepustí. Mimochodem, dalším zcela klíčovým prvkem příběhu je vztah Andžina a Mariko, aniž bych chtěl cokoliv prozrazovat, protože to postupné odhalování je stejně tak součástí zážitku, jako příběh samotný. V každém případě je tato příběhová linie to nejsilnější z celé knihy. Vlastně, charakter Mariko-san často září tak, že zastiňuje ostatní, vč. Andžina, až si čtenář klade otázku, kdo je vlastně protagonistou.

Výprava do říše samurajů a rozkvetlých sakur pod posvátnou horou Fudži je ve všech ohledech mimořádně silným čtenářským zážitkem. Příběh je nezapomenutelný, odzbrojující, povznášející a naplňující. Text je nesmírně čtivý. Všudypřítomný kontrast mezi banální krutostí a japonskou poetikou, mezi životem a smrtí, mezi svobodou a povinností, odvahou a odhodláním, tradicí a odpovědností je intenzivní a nelítostný. Japonská estetika, etika, morálka, tradice, oddanost, střet budhismu a křesťanství, karma a bušidó dýchají z každé stránky. Je to dlouhá kniha a patří k těm, u kterých se po přečtení sice dostaví oprávněný pocit naplněnosti, ale zároveň též pocit jakéhosi prázdna, ve smyslu „co dál“? Sedíte a přemýšlíte kam dál, protože svět se změnil, vaše vnímání se změnilo, vy jste se změnili. Jste úplnější, jste bohatší, je to jedinečný zážitek, výjimečný zážitek. Doporučuji všem.

„Život je jenom sen uprostřed snu.“