Sofistés přehled

04.12.2020

Sofistés je skutečně zvláštní dialog. Jestli mi Theraitétos připadal trochu málo jiskrný, tak tenhle dialog už skutečně nemá jiskru skoro žádnou. Erotické napětí zmizelo už v Theraitétu a tady zmizela i Sókratovská ironie a většina emocí. Už chápu, proč někteří platónští myslitelé Hosta z Eleje nazývají strojem na myšlení. Jsem zvyklá se u Platónových dialogů smát (vím, trochu nezvyklé), ale tady tyhle momenty úplně chybí. A stejně tak tu chybí i emoce opačné. Zajímalo by mě, jestli tohle všechno plní nějaký účel anebo jestli je to jen důsledkem vážné deprese, kterou Platón (snad) trpěl po neúspěších na Sicílii.
Hlavním tématem bezpochyby není vymezení Sofisty - i když i v téhle rovině jsou určité zajímavé okamžiky, kdy se ukazuje, že Sókrates si je se sofisty daleko bližší než by se z Platónových předchozích dialogů mohlo zdát. Hlavním tématem je bezpochyby status jsoucna, nejsoucna a nejvyšších rodů (což můžou ale nemusí být ideje) a vztahů mezi nimi. Celé téma je velmi těžko uchopitelné a přiznám se, že právě tohle je možná nejnáročnější dialog, který jsem zatím od Platóna četla. Čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím méně jsem totiž chápala význam jednotlivých vět. Zlatý Timaios se svými pravoúhlými trojúhelníky.
Nic z toho všeho nutně neznamená, že je tento dialog horší. Chybí mu ale určitá Platónova lehkost a téma pro mě bylo těžko uchopitelné. To určitě neznamená, že byste si ho neměli přečíst, jen se na to duševně připravte...