Škola noci přehled
Zdeněk Hron , * antologie , William Shakespeare , Sir Philip Sidney , Edmund Spenser , John Milton
Anglická renesanční a barokní poezie. Obsahuje díla těchto autorů: T. Wyat -- H. Howard -- G. Gascoigne -- E. de Vere -- P. Sidney -- F. Grenville -- H. Constable -- S. Daniel -- M. Drayton -- E. Spenser -- E. Dyer -- Ch. Marlowe -- W. Ralegh -- G. Chapman -- W. Shakespeare -- F. Bacon -- R. Southwell -- E. z Cherbury -- J. Fletcher -- H. Wotton -- J. Donne -- G. Herbert -- H. Vaugham -- T. Traherne -- A. Marvell -- J. Milton. Antologie anglické poezie 16. a 17. století.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Škola noci. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (2)
Škola noci je opět jednou z krásně udělaných - jak po vzhledové, tak i obsahové stránce - knih KPP. Když se chcete seznámit a potěšit starou anglickou poezií, neváhejte a sáhněte po ní. Potkáte se jak se známými - Milton, Bacon, Donne, Spenser - tak i s méně známými jmény, ale i zajímavými eseji a dobovými citacemi. Nenechte si ji ujít.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Škola noci v seznamech
| v Přečtených | 7x |
| v Knihotéce | 17x |
| v Chystám se číst | 2x |
| v Chci si koupit | 6x |
Štítky knihy
renesance baroko anglická literatura lyrika William Shakespeare, 1564-1616 básně renesance (literatura)
Antologie začíná rozhovorem Eckermanna (Hovory s Goethem) s Goethem: E. poukazuje na to, že každý zná jen Shakespeara, avšak skvělých renesančních básníků bylo tehdy v Anglii mnohem víc. Goethe na to, že Shakespeare vskutku přečnívá, avšak kdybychom postavili Montblank na čistou rovinu, užasli bychom nad jeho výškou, mezi ostatními horami sice přečnívá, ale chápeme, odkud se zvednul. Anglické básníky vyzvedla doba rozkvětu Evropy v pokolumbovské době velkých objevů a cest. „Škola noci“ byl název tehdejšího okruhu spřízněných básníků, asi něco jako náš „Devětsil“ nebo jako spolek „Žaludečních realistů“ z Bolaňových „Divokých detektivů“ (haha, jestli tu knihu chcete brát vážně), zapátrejte v paměti a další básnické družiny vám určitě vytanou na mysli.
Když pominu své oblíbené Shakespearovy sonety, určitě bude mou oblíbenou v antologii „Poslední sbohem“ od Michaela Draytona. Drayton byl Shakespearův přítel a prý jeden z nejuniverzálnějších alžbětinských básníků. Jistě, byli i dokonalejší veršotepci než W.S., ale jak napsal F.X. Šalda: „Shakespeare žije proto tak intenzívně, že nám dává možnost dotvářeti ho, domýšleti ho, spolupracovati s ním. Požár, který rozdmýchává požár jiný. Dílo může žíti tak dobře svými takzvanými vadami jako takzvanými přednostmi...“
Hronova antologie není rozsáhlá, je přehledná a bude se vám dobře číst. Je svědectvím o šťastné době, dozajista šťastnější než je ta dnešní, plná nejistot.