Se žlutou hvězdou přehled
Karel Poláček
Deník českého humoristy a bojovníka proti měšťáctví, který si psal před smrtí, očekávaje transport do Terezína, obsahuje spisovatelovy názory, postřehy, náměty, úvahy a aforismy.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Se žlutou hvězdou. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (10)
Poláčka čtu pro oddych. Pohodové a vtipné knihy, které mi zvednou náladu. Tento jeho deník je ale s ostatními jeho knihami v protikladu - je vážný, ukazuje Poláčka jako soukromou osobu, jeho obavy z nastupujícího nacismu, komentuje dobové dění... Proto mě kniha velmi zaujala, pro tu svou odlišnost a pro odkrytí soukromí. Poláček nás zde prostě "pouští k sobě".
Knížečka pro čtenáře, kteří mají rádi Karla Poláčka; nemyslím, že by oslovila někoho, kdo o něm v životě neslyšel. Je to pohled do hlavy inteligentního a vzdělaného člověka s přehledem, který si zapisuje nápady a postřehy, domýšlí souvislosti, zapisuje stupně své nálady. To vše spíše pro sebe (samozřejmě, je to deník), ale i tak to bylo pro mě vrcholně zajímavé, protože – viz má první a druhá věta.
Někdo tu otevíráte otázku, proč Poláček neodešel, když zřejmě mohl. Já jsem velmi, velmi opatrná při hodnocení chování jiných lidí v extrémní situaci, natož po delší době. Já už vím o koncentrácích „všechno“, oni nevěděli skoro nic; vůbec si nejsem sama sebou jistá, jestli přesně v téhle chvíli vyhodnocuji situace správně, a je mi jasné, že po letech si lidé budou ťukat na čelo a ptát se – proč tohle udělala/neudělala? Zpátky k Poláčkovi: přijde mi, že tady i na tohle tu odpověď zčásti najdete.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Se žlutou hvězdou v seznamech
v Přečtených | 34x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 15x |
v Chystám se číst | 24x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
1979 | Bylo nás pět |
1965 | Muži v ofsajdu |
1966 | Edudant a Francimor |
1967 | Hostinec U kamenného stolu |
1958 | Dům na předměstí |
Zajímavé čtení a hodně hezkých myšlenek. Ledacos jsem se o Karlovi Poláčkovi dozvěděla. A pobavilo mě, jak se vyjádřil o Brně versus Praze:
"Brno: Říká se mu dépendance Vídně. Odtud čerpalo B. svoje podněty, napájelo se vídeňskou šťávou. Proto jsou tam krásné sady. V Praze byly obecní zastupitelstva proti stromům. Městští radní skládají se ze živnostníků a ti uznávají přírodu jenom potud, pokud je k užitku. Stendhal píše o starostovi, který dal pokácet staré stromořadí, protože nebylo k užitku. Brňáci jsou proti Praze; žárlí na ni i nevraží. Byli jsme uvítáni nevlídně. Považovali nás nikoli za své hosty, ale za liechtenštejnské dragouny."