Špinavá hra přehled

18.05.2021

Toma Clancyho jsem nikdy nečetla, až nyní. O jeho románech jsem tak věděla "cokdořekl" a do ruky se mi jako první dostala právě Špinavá hra. Tu však Clancy svým jménem pouze zaštítil, podle všeho. A musím se přiznat, že se mi ulevilo. Protože jsem čekala lepší špionážní thriller z pera známého spisovatele tohoto žánru.

Takže skvělá Špinavá hra není. Téma novoročního teroristického útoku na srdce New Yorku v roce 1999 je alespoň dobře zvolené a zákulisí poměrně rozpracované. A zase přichází ALE. Více než na spletitost vztahů a propracovanost pohnutek a mezinárodních vazeb, špionážních složek a politických kontextů, se autor (ať už to psal kdokoliv) věnuje povrchnostem, které dále umenšuje krátkými kapitolkami. Kniha by zasloužila, stejně jako čtenář podle všeho obvykle výborných Clancyho románů, v mnoha, mnoha ohledech hlouběji propracovat. Postavy bez potřebné introspekce se mi v první půli románu úspěšně pletly, stejně jako místa, mezi nimiž autor vesele přeskakoval, aniž by i se jim trochu hlouběji věnoval. Špinavá hra mě iritovala, ale ne dost, abych ji nedočetla. Příště si nicméně dám pozor, čí knihu beru do ruky.

23.08.2020

Spousta lidí stále netuší, že velkou většinu knih, které mají na obálce Tom Clancy, tento vůbec nenapsal a jménu tu figuruje čistě jako obchodní značka. Nejinak je tomu u Špinavé hry, autorem je Jerome Preisler a nikdo jiný.
Knížka je nezáživná, nemastná, neslaná, spíše taková prodloužená povídka na pokračování, postav mnoho na malém prostoru - nevzbudí přílišné emoce či sounáležitost, napětí nízké a český překlad je horší kvality.