Poslední kapitán přehled

20.09.2022

Čo bolo a čo mohlo byť. Mal som trochu zmätok v postavách. Oproti Hollywoodskej rovine (ktorá mala podľa dochovaných poznámok v príbehu prevažovať) u mňa jasne viedla love story. A oproti obom viedli Fitzgeraldove postrehy, hlavne tie o ženách. Najviac sa mi páčila scénka, kde Kathleen rozprávala Stahrovi, ako jej otec napísal knižku (u nich doma na dedine, pravdepodobne v miniatúrnom náklade, pre ešte menšie publikum) a on že by jej mohol spraviť hollywoodsku adaptáciu. Strašne fajn myšlienka. Idem kuknúť, čo z toho vymyslel Kazan.

Dovolím si začít jednou kratičkou citací z Tolkienovy Ságy o Sigurdovi a Gudrún:

„Před věky v počátku
prázdnota zela
vln ni vrchů
vzdutých nebylo;…“

Právě taková prázdnota zeje i v této knize. V životě jsem nečetl něco, co by bylo tak okatě nedokončené. Přemýšlel jsem jaké přirovnání bych k tomu užil, tak nakonec asi toto: Kniha připomíná zpřetrhanou síť žil, ze kterých uniká krev. Vy víte, že kdyby žíly nebyly zpřetrhané a vedly tam, kam vést mají, vytvořily by dokonalý, krásný mechanismus, takto je na ně však pohled akorát tak tragický.

Jedná se o mou první Fitzgeraldovu knihu a musím říct, že jsem si to, ač text stěží můžeme nazývat knihou, užil. Fitzgerlad používal příjemný jazyk a psal velice zajímavé postavy. Všechno je v knize však dosti polovičaté. Ani jedna kapitola na mne nepůsobila dokončeně, některé pasáže by si jednoznačně zasloužily být dopilované, myšlenky dotažené. (Jako například banalizace krásy, kritika konzumu atd.) Ale stejně si myslím, že kniha za přečtení stojí. Je v ní cosi zvláštně poetického uprostřed toho všeho, jak by mnozí řekli, bezduchého kapitalismu.