Poslední kamikaze přehled

03.10.2020

Knihu jsem si přečetl zejména kvůli tomu, že autorovo druhé dílo Konec honicích psů patří k mým nejoblíbenějším. Poslední kamikaze není špatné, ale na "psy" podle mého názoru nemá, autor sice ani zde nezapřel svoji odbornost letce a po této stránce knihu hodnotím velmi dobře, nicméně styl psaní mi přišel takový amatérštější, ve "psech" už byl autor mnohem vypsanější. Také mi vadila ve srovnání s "psy" místy dost okatě, uměle a nevěrohodně naroubovaná prosovětská propaganda (i když to samozřejmě vzhledem k osobě autora a době vzniku chápu). Co se týká beletrie na téma kamikaze (nemyslím nyní literaturu faktu), tak mnohem lépe hodnotím příběh Kaiteny z pera J. Borotského a A. Kuneše v knize Záludné miniponorky. Nicméně i přes uvedené nedostatky jsem si Posledního kamikazeho přečetl docela s chutí a zájemcům o problematiku jej jako oddychovku mohu doporučit.

05.12.2019

Pamatujete film Pearl Harbor? Ten hollywoodskej cajdák, kterej si člověk pustil s holkou, když ji chtěl romanticky naladit a sebe pobavit monstrózními výbuchy, aby to stejné společně po zhlédnutí filmu předvedli v posteli. Jestli jo a ta holka vás dostala pod chomout, takže ji už nemusíte oblbovat romantickým trojúhelníkem Affleck - Harnett - Beckinsale, přičemž vás stále zajímají ty výbuchy a vlastně celé jádro toho válečného konfliktu, tak bych vám doporučil přečíst si knihu Poslední kamikaze. Je to sice poněkud zvláštní číst knihu napsanou ruským autorem v SSSR, kde románovou formou mapuje nejvíce za japonskou, ale taky americkou stranu, válku v tichomoří za druhé světové. Ale je to opravdu dobré. Některé faktické chyby pomíjím, protože nejsem odborník a v příběhu mi stejně nevadily, také pominu pár epizodek příběhu, kdy se na sílu přidával hyenismus amerických vojáků. Ale ruka cenzorova by se zjevně neobešla bez očernění západního nepřítele number one a tím bychom nejspíš přišli o tento skvost válečné literatury, což by byla škoda.