Pohádka máje přehled
Vilém Mrštík
Student Ríša, lehkovážný hejsek studující v Praze a Helenka, dívka žijící na samotě, dívka žijící v přírodě se do něho zamiluje, a Ríša neví co s láskou teď, když by měl studovat, když by měl sám sebe postavit na vlastní nohy. Vydání 26. (v Bloku první)
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pohádka máje. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (44)
Četla jsem už hodně dávno (1986?), když jsem si koupila ilustrované vydání (milé kresby p. Jiřincové).
Čaro tejto knihy nie je ani tak v jej hlavnom deji, ako v autorovej schopnosti opísať aj neopísateľné. Ak by niekto mal nevidomému človeku vysvetliť, ako vyzerajú farby, V. Mrštík by to určite dokázal.
Související novinky (1)
Máj v knihách
08.05.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pohádka máje v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 340x |
ve Čtenářské výzvě | 52x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 280x |
v Chystám se číst | 50x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
láska zfilmováno milostné romány česká literatura rozhlasové zpracování realismus (literatura) české romány
Autorovy další knížky
2004 | Maryša |
1996 | Pohádka máje |
1989 | Vteřiny duše |
1952 | Santa Lucia |
1947 | Rok na vsi |
Minulý čas, er-forma, analepse, dialekt
Dalo by se to spíše než za pohádku považovat za disstrack na Prahu. Ty části, kde bylo naše hlavní město shazováno, byly, uznávám, docela vtipné, ale jinak mám k tomuto dílu pár výhrad. Hlavní hrdinové, Richard a Helena, mě vůbec neoslovili. Ríša byl člověk oněginovského typu tzv. zbytečný člověk a Helenka jakožto naivní děcko mě trápila svými pohnutkami několik stránek. S tím, jak mladá tato plavovlasá slečna byla, jsem měla asi největší problém. Jí bylo šestnáct let a mu, pokud si vzpomínám správně, krásných dvaadvacet, kvůli čemuž byla dynamika jejich vztahu značně nerovnovážná a dávala Ríšovi spoustu prostoru pro manipulaci a využití Helenky, aby získal to, co chce.
Ríša žil bohémským životem. Zajímal se povrchním způsobem o ženy a ženy se zajímaly o něj. Jako jeho kontrast tu vystupuje čistá, nevinná a stydlivá Helenka. Přišla mi až nechutně idealizovaná panna, přenádherná labuť, která nemá žádné zkušenosti s muži a jako víla tančí po lesech. Melancholická krásná dívka, která je ztělesněním mužské touhy. Její nevyspělost se tu promítala v mnoha směrech a dílo mi nepřišlo jako příběh lásky, ale manipulace.
Ne moc sympatický děj doplňují rozsáhlé popisy přírody, které jsou, uznávám, krásně napsány, ale kniha je nimi přesycena. Kapitoly mi ubíhaly pomalu a čtení se stalo mou méně oblíbenou činností. Autor tu mluví o idealizovaném konci, protože v závěru všeho je to přeci pohádka, ale dle mého názoru by bylo pohádkové zakončení, kdyby si Helenka uvědomila svou osobní hodnotu a nechala před věčným světa běhounem zákaz vstupu do její hlavy.