Opšlstisova nadace přehled
Stanislav Komárek
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/340703/mid_opslstisova-nadace-phh-340703.jpg
4
12
12
Román se odehrává v osmdesátých letech 20. století ve Vídni, Istanbulu a New Yorku. Jeho hrdinou je mladý český turkolog, který odchází do emigrace, aby mohl studovat dějiny janičárských vojsk v Osmanské říši. Tento sen se mu naplní tak vrchovatým způsobem, že v to nejen nedoufal, ale celá věc jej spíše děsí. Kdo je tajemný Roland Opshellsties a jím založená nadace se sídlem na jedné z dobrých manhattanských adres? Proč štědře sponzoruje intelektuálního nýmanda, přivandrovalého odkudsi z východní Evropy? Ač autor v reálu není příznivcem teorií spiknutí, v románové fikci si s nimi trochu pohrál. Není asi náhodou, že v době, kdy si pro první vydání knihy objednal obrázek táhnoucího janičárského vojska s panoramatem Manhattanu v pozadí, padla newyorská dvojčata a obálka se musela předělávat, aby nevypadala jako konjunkturální kýč. Proč někdy, když hledáme poštovní schránku, najdeme schránku mrtvou?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Opšlstisova nadace. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (3)
Mám velmi v oblibě Komárkův humor, ač se člověk za břicho nepopadá, jeho ironie (a sebeironie!) je velmi osvěžující. Z jeho prózy, nejen z ní, cítím přátelskou blahosklonnost vůči lidskému rodu, touhu a schopnost radovat se z malých věcí i tváří v tvář všemu tomu zmaru, jehož původcem je člověk. Navíc musím samozřejmě vyzdvihnout jeho skvělou práci s jazykem, autorovy novotvary jsou zábavné samy o sobě. Jo, a v něčem, možná ve způsobu vyprávění a ironickém nazírání světa, mi připomíná mého oblíbeného Křesadla. Za mě paráda.
Opět to samé, černé vidění světa, z každé věty i jejího sestavení kape neředěný cynický pesimismus. Navíc věty jsou tak složitě vystavěné, že je někdy problém jednu jedinou učíst.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Opšlstisova nadace v seznamech
| v Přečtených | 15x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 2x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 2019 |  Česko na křižovatce |
| 2020 |  Doba koronavirová |
| 2011 | Hlavou zeď 2011 |
| 2012 | Muž jako evoluční inovace? |
| 2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
(SPOILER) Já jsem se bavila od začátku do konce, přestože jde opravdu o román nepravidelný. Na začátku popis poměrů v emigraci tak vtipně komentující národní rysy a lidské povahy, pak exkurze do historie a současnosti, že valíte oči, co ten váš soused je vlastně zač, a ten Opšlstis na konci taková parádička na čtenáře...
Škoda, že Komárek nepíše beletrii víc, ty jeho poučné texty nejsou až tolik zábavné (ale jsou!).
Obdivuju jeho jazyk, vysoká čeština a přitom lidová, důmyslně vystavěné věty, nic není ozdoba, všechno má význam, člověk musí být furt ve střehu - protože jinak na další stránce nechytnete návaznost. Občas jsem se musela vrátit.
Není to líbivka obecná! Chce to soustředění, zkušenost a taky "openmind" (nevím česky - otevřená hlava? tolerance názorů?) protože Komárek přijímá všechno, milionář roven červovi, rozdíly mezi organismy minimální, liší se jen počtem nohou a z toho plynoucím způsobem získávání potravy; věci jako pohlaví, původ nebo barva pleti ignoruje, pokud nemají dopad na biologickou podstatu tvora.
Naopak kulturní a životní prostředí z jakési biologické existence vytvařuje člověka (nebo zvíře), takže je potřeba s Komárkem pořádně probrat.
Baví mne neustálé porovnávání kulturních rozdílů nás tady v údolíčků se světovým děním.
Komárek neustále podsouvá propojení, dopady, pověstné mávnutí křídel motýlka, začala jsem chápat, jak strašně jsou všichni lidi, národy, události na světě propojené a neoddělitelné od začátku světa (proto by měl Komárka číst každý ekolog a politik). Změní vám pohled i na úplně běžné události a zvyky.
Komárek ja takový český Umberto Ecco v mantinelech "naši furianti". Asi ho platonicky miluju.
A Nadace v mém žebříku jedna z nejlepších knih vůbec.