Nebeská krůpěj přehled
Vlasta Javořická
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/5374/nebeska-krupej-5374.jpg
4
19
19
Příběh o ženské obětavosti, věrnosti a trpělivé a nezištné oddanosti se odehrává na české vesnici na počátku 20. století. Tichá, skromná a pracovitá Anička se nevdávala z velké lásky, ale na přání a podle rozumu svých rodičů. Svému muži chtěla být dobrou a oddanou ženou, ten ale nezvládl v prvních letech manželství omezení své dosavadní svobody. I po svatbě pokračoval v nevázaném dřívějším životě a jeho žena tak zažila mnoho trpkých chvil. Teprve těžká léta první světové války přinesla muži poznání o pravých hodnotách života a docenění ušlechtilých vlastností jeho ženy. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nebeská krůpěj. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (7)
Není to můj šálek čaje, takže nedám všech pět, ale četlo se to velmi pěkně (opravdu velice by mne zajímalo jak se liší nové vydání, protože já měla to štěstí přinatrefit na originál z roku 1921).
Příběh začíná krátce před Světovou válkou, provází hrdiny i čtenáře lety válečnými a šťastně se končí zhroucením monarchie a vznikem samostatného Československa. Kromě nenažranosti vojenského eráru také stírá u nás celkem hojně pěstovanou aureolu čestného, vlasteneckého a bezúplatného četnictva.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nebeská krůpěj v seznamech
| v Přečtených | 31x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 32x |
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) religiozita, zbožnost statek český venkov
Autorovy další knížky
| 2009 |  Granáty |
| 1998 |  Námluvy |
| 2006 | Můj život 1. a 2. díl |
| 2005 | Bez lásky |
| 2001 | Na Veveřím gruntě |
Opět jsem se nechala zanést do počátku 20. století na venkov, tentokrát do statku Jarouše Kudrny. Po delší době se mi povedlo nesáhnout po povídkové knize a díky za to. Byl to nádherný příběh plný zvratů, trápení, radostí a vše nasáklé atmosférou tehdejšího žití. Moc se mi příběh Andy a Jarouše líbil. Na hluchá popisná místa jsem si zvykla, ale není jich tam tolik, zato děj běží rychle, stoupá a klesá, samé zvraty a novoty bez řečiček okolo. Líbí se mi, že autorka opravdu dokáže na 200 stranách popsat čtivě a poutavě dlouhá časová období, aniž by se čtenář nudil nebo mu naopak chyběly informace. Vlasta Javořická je český poklad a tato kniha mne opět přesvědčila o tom, jak moc se mi její styl i příběhy líbí. Nebylo to nic strhujícího, od autorky mám oblíbené jiné kousky, co opravdu chytí za srdce, ale čtení jsem si moc užila.