Návrat kapitána Johna Emmetta přehled
Elizabeth Speller
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/160517/bmid_navrat-kapitana-johna-emmetta-gh3-160517.jpg
4
28
28
Píše se rok 1921. Tři roky po válce je svět úplně jiný, než jaký byl za vlády krále Eduarda. Laurence Bartram žije v poválečném Londýně osamělým životem. Snaží se vyrovnat se smrtí manželky a dítěte a s traumaty ze západní fronty, a tak píše knihu o dějinách londýnských kostelů. Náhle je však nucen opustit svůj klidný život a vrátit se do nejtemnějších časů války — sestra jeho bývalého spolužáka, kapitána Johna Emmetta, ho přesvědčí, aby se pokusil zjistit, co vedlo jejího bratra k sebevraždě. Co spojuje skupinu válečných básníků a spor mezi plukovníky? Byla Emmettova smrt opravdu sebevraždou, nebo spíš chybějícím dílkem v sérii dalších podezřelých úmrtí? Laurence se snaží znovu začít žít, ale poznává, že nic není takové, jaké se zdá, a že i jeho nejbližší mají svá tajemství.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Návrat kapitána Johna Emmetta. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (12)
Návrat kapitána Johna Emmeta je dobrá kniha. Proč je to důležité říct? Protože na začátku slibuje být knihou vynikající. V první polovině autorka vytvoří úžasnou atmosféru. Okolo postav se vznáší téměř horrorové tajemství, které slibuje temné rozluštění. Tíží hrdiny knihy i čtenáře, skoro se bojíte číst dál, co za hrozné alternativy příběh naznačuje. Ale druhá polovina nabídne „jen“ smutný příběh o křivdě a vykoupení a jak padají závoje, mizí tajemství a s ním bohužel i napětí. Na chvilku je autorka oživí v epilogu, ale vlastně v závěru zbyde dobrý příběh, se zajímavou zápletkou, citlivě vykreslenými postavami a darem vytvořit atmosféru. To vůbec není málo, jen je to míň, než příběh Johna Emmeta na počátku slibuje.
Mám rád kriminální zápletky ve válečných kulisách, vyšetřování armádních zločinů obzvlášť a 1. světovou vůbec. I když jedno vylučuje druhé, čistě pro praktickou stránku věci. Když po vás střílí nepřítel, není na detekční finesy čas a zpětně je pozdě bycha honit. Takže spousta důvodů, proč by se mi Návrat kapitána Johna Emmetta měl líbit. Ale asi budu za sexistu, když přiznám, že bych téma a zpracování raději uvítal z chlapských rukou. Romantické pletky, koutky poezie a přecitlivělost aktérů mi ve vojenském prostředí prostě nějak neladili. Zápletka samotná je dobrá, ale těch čtyři sta stran jí nesluší - Elizabeth Spellerová toho využívá jen k tomu, aby to, co lze říct jednou větou, řekla pěti odstavci. Nehledě na to, že veškeré pátrání vyřizuje hrdinův kamarád, bez něhož by se děj nikam nepohnul. Komické na tom je, že ta postava je ale jinak zbytečná. Díky tomu se síla příběhu rozmělnila a i přes profesně kvalitní stylistiku mě délka nakonec jednoduše uondala. Zlatá Agatha Christie.
Související novinky (1)
Knižní novinky (22. - 30. 4.)
22.04.2013
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Návrat kapitána Johna Emmetta v seznamech
| v Přečtených | 32x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 34x |
| v Chystám se číst | 17x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 2x |
Návrat kapitána Johna Emmetta
Ten příběhu je vlastně krutě "úžasnej" (hlavně ty poslední kapitoly - o epilogu nemluvě) a ta první světová tomu dodává na velmi zvláštní atraktivitě (s druhou světovou se přeci jen člověk setkává o něco častěji), ale přeci jen mě trochu mrzí, že je to celé tak dlouho zabalené v tom neproniknutelném plášti mlhava, že mě to ze začátku skoro odradilo od dočtení. A Laurence tomu jako "detektiv" taky zrovna moc nepomáhá - asi bych dokonce řekla, že zatímco jako detektivka mě to vlastně moc nebavilo (ono se není čemu divit, když to vlastně není vůbec můj žánr) za to jako střípky ze života roků válečných a poválečných je to opravdu skvělé.