Okovy osudu přehled

13.04.2024

Tak jsem dočetl druhý, ale u mně v pořadí přečtený čtvrtý díl, protože jsem to mněl nějak pomotaný a nejdříve jsem přečetl Jako sama smrt a Sochaři masa, které jsem původně považoval za jedničku a dvojku této série, ale nakonec to ani tak nevadilo.
Když to zpětně zhodnotím, tak Okovy osudu ze všech čtyř dílů asi nejvíce spadají do žánru fantasy, a dozvíme se zde více o původu hlavního hrdiny Nathaniela Darnsworna a jeho rodině, celá série byla skvělá a doufám že přibydou nějaké další díly.

30.03.2024

„Nejhorší na práci zabijáka
je odklízení mrtvol.“
„Jak by řekl klasik – co s nimi?
Zbavování se mrtvol bylo
obzvláště ve městě skutečným kumštem.“

Další, v pořadí druhý, příběh ze světa Nathaniela Darnsworna. Jedná se vlastně o fantasy, se špetkou humoru, a velkou nadílkou gore scén. Příběh trochu tlumí fakt, že zde vlastně sledujeme tři linie příběhů. Tři dvojice pan spisovatel prostě střídá podle potřeby. Až jsem měl někdy pocit, že si nabral velké sousto a sem tam to nezvládal. A díky tomu se tak ve své podstatě konec příběhu neustále oddaluje. Někdy to bylo i částečně nudné, nebo spíš otravné. Příběhu by sedla tak o třetinu menší gramáž. Něco vynechat, něco urychlit a vše zkrátit o osmdesát stránek.

Malá ochutnávka:
„Úkol zněl – sebrat bankéře Potterova gangu,“ pokračoval velitel Archer. „A vy jste z toho udělali jatka! Víte vůbec, vy dva, jak dlouho trvalo, než vynosili mrtvoly a jejich části a vytřeli krev!? A to se ani nechci zmiňovat o tom, že než jsme zjistili, která z uťatých rukou je toho bankéře, nedokázal mu ji ani náš nejlepší léčitel přihojit zpět! Nechci se zmiňovat, ale musím, protože teď nemůže ani podepsat doznání!“
„Tři křížky levou rukou snad zvládne,“ poznamenal Nathaniel.

Ve všem tom ději se ztrácí i humorné scény, které si myslím čtenáři očekávají nejvíc. Avšak faktem je skutečnost, že pan spisovatel Jakub Hoza se rozjíždí. Okovy osudu jsou jeho teprve druhým příběhem, který napsal. A protože jsem četl i některé novější, je mi jasné, kam se bude jeho cesta ubírat. Ovšem tato kniha, tento příběh, opět naznačuje, že dokáže použít litry prolité krve a k tomu přidat humorné scény. Rozhodně však Okovy osudu doporučuji, protože svět Nathaniela Darnsworna je velmi zajímavý a propracovaný. Jsem zvědav na jeho další osudy. V tomto příběhu se totiž dost posunul a jeho sebevědomí rozhodně vystoupalo a pár příček výše.

Citát: Přijde mi, že v rámci těch nejvypečenějších akcí pravidelně končím v kanálech.