Na cizích křídlech přehled

03.08.2023

Kniha by si zasloužila lepší zpracování co se děje týká ale jinak zajímavé čtení

12.04.2023

Mám rád vzpomínky zkušebních letců. Díky Wolfgangu Spätemu a Mano Zieglerovi už vím, jak se vyvíjel raketový Me 163, díky Jeffremu Quillovi znám porodní bolesti slavného Spitfire a Neville Duke mě vzal do kokpitu nepřeberného množství letounů. Jeho příběhu je ten Lercheův také nejvíce podobný. Stejně jako Duke i on byl hlavně technikem a jeho hlavním cílem bylo zalétat si v co největším množství různorodých letounů. Díky tomu je podobný i styl psaní. Žádná květnatá mluva, spíše strohé popisy toho, jak se které letadlo chovalo. A jelikož sloužil u Erprobungsstelle der deutschen Luftwaffe v Rechlinu, tedy zkušební jednotce letectva, měl jich možnost vyzkoušet opravdu velké množství. Nejen vlastních, ale i kořistních, kterým se v knize hlavně věnuje. Ze soukromého života, kromě kapitoly o jeho leteckých začátcích, se toho moc nedozvíme. Dokonce to jde tak daleko, že až na výjimky nejmenuje ani své kolegy. Naproti tomu přesně víme, jaké volací znaky mělo to které letadlo, což jsou údaje opsané z letových deníků. Takže pokud vás zajímá, jakou optikou se díval německý pilot na v té době nepřátelskou techniku, rozhodně tuto knihu doporučuji přečíst.