Mokré moře přehled
Gregory Corso
Výbor z básnických sbírek Benzín a Šťastné narozeniny smrti čelného člena soudobé americké básnické obce (nar. 1930). Usiluje o osobitý pohled na svět a nalézá nové skutečnosti nebo souvislosti i v každodenních jevech, kde je navyklý pohled nečeká a snad ani netuší. Z anglických originálů vybral, přeložil a doslovem Fakta, poznámky a citáty o poezii Gregory Corsa opatřil Jan Zábrana.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1964 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Gasoline, The Happy Birthday of Death , 1961
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mokré moře. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (6)
Gregoryho Corsa jsem si oblíbil už v knížkách Jacka Kerouaca.
Tvrdil, že je opravdu nejlepší básník na světě.
Tady jsem se mohl přesvědčit proč.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mokré moře v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 65x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 36x |
| v Chystám se číst | 28x |
| v Chci si koupit | 7x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Beat generation, beatnici výbor z díla
Autorovy další knížky
| 1987 |  Horoskop orloje |
| 1989 | Mokré moře |
| 1967 | Obeznámeni s nocí |
| 1995 | Nahý anjel – antológia beatnickej poézie |
| 2000 | Jak neumírat |
O Corsovi bylo napsáno mnoho. Můžete se dočíst o jeho pestrém životě, že byl vlastně autodidakt, do školy chodil jen 6 tříd. Zajímavé jsou i jeho výmysly související s jeho uvězněním. Ale je pravda, že ve vězení začal být básníkem. Marlowe, Chatertton a Shelley, všichni básníci – rebelové byli těmi, o kterých napsal báseň Je mi pětadvacet a četl jejich verše tam v lapáku Clinton. Sice píše, že jim jde vyrvat jazyky a ukrást jejich básně, ale ... Psal stejně jako Kerouac nejvíc o sobě a chtěl psát novým jazykem, stejně jako to dělali v jazzu bopeři. V 60. letech nás ohromily jeho básně, úvahy, láska k jazzu a antice, literatuře. Ale co bylo pro nás to NEJdůležitější? Že si Corso po všech omezeních svého dětství, začal dělat, co sám chtěl. Ta jeho svoboda. Nebyl součást soukolí. Nás tam pořád režim cpal. Žít si po svém byl pro nás nedosažitelný sen, třeba jsme si to idealizovali, ale bylo to vzrušující. Mnoho kámošů podlehlo a upsali se režimu. Existence je hladová svině, donutí vás. Dnes se nemusíte upsat, stačí, když držíte hubu a krok. Nad Corsem mnozí zívají nudou, ale my víme a vy to jednou možná také pochopíte.
Odkaz beatniků nás stále excituje.