Mezi akty přehled
Virginia Woolf
Novela byla vydána po autorčině smrti v r. 1941 a je vlastně epilogem celého jejího díla. Děj není bohatý, Woolfová se zaměřuje převážně na vnitřní život lidí - její metoda je introspektivní. Sleduje jeden den kolemochotnického provedení hry stárnoucí spisovatelky a herečky na venkovském sídle. V závěrečném monologu se zamýšlí nad posláním umělce a uměleckého díla ve světě. Je to úvaha o věčné nejistotě, která souvisí s tragickou smrtíspisovatelky.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1968 , OdeonOriginální název:
Between the Acts , 1941
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mezi akty. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (14)
I poslední novela V.W. staví na jednodenním výřezu všedního života svých několika postav, na vnitřním světě jejich neustále se vlnících myšlenek a pocitů, na napětí vzájemného střetávání se těchto jednotlivých vnitřních světů, na marnosti, s jakou se, až na prchavé okamžiky problesklého souznění, zase míjejí a uzavírají do sebe...ať už jde o sevřený svět pár obyvatel staré usedlosti, nebo autorku výročního divadelního představení, co se snaží něco vyjádřit a diváky, co se snaží to pochopit... a zůstává pachuť neurčité nespokojenosti nenaplněných představ a prázdnoty neměnně všedních dnů.
Mám ráda knihy V.W., ale tato na mne zapůsobila obzvlášť depresivně, a druhá část s vkládanými ukázkami představení byla, i přes krátký rozsah, skoro k neučtení. Jsem ráda, že to nebyla má první přečtená kniha této autorky, protože by pak dost dobře mohla být i poslední.
Poslední dílo Virginie Woolf bylo vydáno posmrtně, tedy neprošlo závěrečnými autorskými úpravami. Děj je prostý - jako každý rok se vesničané sejdou a zhlédnou divadelní představení. Bylo by možno shrnout novelu tak, že byla ovlivněna tehdejší dobou - společenskými konvencemi a nástupem nacismu - dílo je ale mnohem komplexnější. Historická hra reflektuje století, různé epochy, které vyústily do podoby Anglie tak, jak ji známe. Hloubka jednotlivých protagonistů a zároveň mělkost vesničanů, nepochopení, konvence, to vše je obsaženo na těch pár desítek stránek.
Dílo je však velmi neprobádané, je podivně strohé a odtažité. V. Woolf se do těch vod nevnořila, spíše o hladinu zavadila, jako když se racek otře nohama o vodu a smočí si drápy, a někdy se krátce potopí a vyloví kořist, která za to ne vždy stojí, avšak alespoň na chvíli nasytí. Nedotažené, tak bych to nazvala, Woolfová střídavě přitahuje a ztrácí čtenáře a ten neví, jestli příběhu (silné slovo, spíš ději, plynutí času) podlehnout, nebo si raději zachovat odstup a být pouhým nezúčastněným divákem. Závěrečné dílo Virginie Woolf pro mě bylo jako loučení dvou lidí, kteří dřív byli dobrými přáteli, ale nyní jsou si cizí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mezi akty v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 109x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 67x |
v Chystám se číst | 27x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
anglická literatura modernismus
Autorovy další knížky
2008 | Paní Dallowayová |
2004 | K majáku |
1994 | Orlando |
2006 | Deníky |
1998 | Vlastní pokoj |
Jedno odpoledne. Na malém anglickém panství. S vesnickou divadelní hrou. Všichni jsou herci. Každý jsme v životě v nějaké roli, někdy ani nevíme, kterou z rolí vlastně hrajeme, resp. si myslíme, že hrajeme jinou.
Tato povídka je vlastně takovým zastavením na letním vzduchu, kde se potká všechno - láska, nenávist, věrnost i nevěra, Alžběta I, viktoriáni, psi, děti, odpolední čaj, předci na obrazech, patos i niterná jemnost. Je to výborná metafora společnosti, a nastavené zrcadlo (doslova) do duší jednotlivých účastníků, jakýsi řez anglickou společností konce 30. let 20. století. Puch i krása konzervativních tradic se tu prolínají s vášní i exaltovaností, na jevišti je sice všechno jenom kašírované, ale jak je to u obecenstva? Je-li toto zpověď Virginie Woolfové, pak takováhle miniatura je doslova otiskem, jak Woolfová viděla společnost a jak se v ní (jako žena) cítila. Nevím, jestli je dobré touto knihou začínat - pokud by autorčino dílo neznal, jako třeba já. Určitě se rád poohlédnu po jejích textech, které vyšly za jejího života.