Město v slzách přehled
Jaroslav Seifert
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296141/bmid_mesto-v-slzach-6tp-296141.jpg
4
66
66
Sbírka poezie o odhodlání, boji a opěvování revoluce, její vzývání. Vyšla v edici Malá edice poezie, s doslovem Františka Hrubína
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Město v slzách. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (11)
Tak jsem přečetla vydání z roku 1948 a zdá se, že tu byly možná dvě sbírky najednou - jednak Město v slzách a pak Samá láska. Kromě jiného je zajímavé sledovat také, jak se změnil pravopis. Já moc na poezii nejsem, ale Seifert má pro mne jistě lepší verše než toto. Tady pro mne byla čtenářsky nejpříjemnější Balada, i když je to příběh nemilý, a pak také Námořník, ten se zkrátka uměl ze života radovat.
Nejsem vášnivý čtenář poezie, ale tyhle básně se mi vcelku líbily. Přiblížilo mi to tehdejší dobu, bídu a touhu lidí po změně.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Vždyť člověk cítí jako květina: nelámej,netrhej, nešlap!“
Kniha Město v slzách v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 119x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 20x |
| v Chystám se číst | 8x |
| v Chci si koupit | 1x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 1925 |  Na vlnách TSF |
| 1999 |  Všecky krásy světa |
| 1950 | Píseň o Viktorce |
| 1971 | Maminka |
| 1984 | Býti básníkem |
To byl ještě Seifert mladý a radikální. Verše měly změnit svět ale nezměnily. Wolker mu vyčítal (jakož i Nezvalovi a Bieblovi), že ve svých básních koketuje s Bohem, namísto aby použil opravdu revolučního slovníku. Co naplat, roku 1929 Seifert KSČ DEFINITIVNĚ opustil. Ale to již byl radikál Wolker dávno po smrti.
Jaroslav Seifert se jako muž více než sedmdesátiletý vrátil k hodnocení svých mladistvých postojů a k rozporu mezi básnickými výzvami k revolučnímu násilí a jeho reálným výkonem. Porevoluční moc si prý nebere k ruce snílky, nýbrž knechty. Tímto slovem označil básník tvory neštítící se žádné špinavé práce, kterou "den druhý" vyžaduje, počínaje zabavováním majetku třídních nepřátel, jejich vystěhováním z domů a bytů, přesunem do táborů nucené práce a jiných internačních zařízení, případně do koncentráků, odkud je návrat nežádoucí, a konče obžalobami obětí, jejich usvědčením a uvězněním, střežením anebo popravou.
Čtěte jako dokument doby...