Mengeleho Zoo přehled

03.12.2020

V minulosti jsem měl tuto knihu půjčenou a dočetl jsem asi do strany 20 a knihu jsem odložil. Dal jsem přednost jiné knize. Možná to bylo způsobeno tím, že jsem se do příběhu nezačetl, vyprávění působilo rozvláčně a celkově jsem si řekl, že mě tato kniha neosloví a bude to ztráta času. Nicméně po dlouhé době jsem se rozhodl, že se ke knize vrátím a dám knize druhou šanci. Učinil jsem správné rozhodnutí. Je pravda, že vyprávění je pomalejší, ale musím říci, že jsem se tentokrát do knihy začetl a kniha se mi celkově líbila. Knihu hodnotím na 80 %.

Hlavním tématem knihy je ekologie a upozornění na likvidaci deštných pralesů v Amazonii. Říká se, že deštné pralesy v Amazonii jsou plíce světa, vyskytují se v nich obrovské množství stromů, rostlin a živočichů. Některé nalezneme jenom v těchto oblastech. Žijí v nich domorodci a Indiáni. Tím, že jsou káceny stromy pro dřevo, zakládány banánovníkové plantáže a další jiné plantáže dochází k narušení ekologické rovnováhy. Na Zemi žije kolem 7 miliard lidí. V knize je položena otázka, kolik lidí dokáže uživit Země? Na jedné straně hladoví malé děti v Africe, v zemích Jižní Ameriky a v jiných částech Země, z druhého hlediska existují milionáři a miliardáři, kteří nevědí, co s penězi. Myslím si, že Země by dokázala uživit všechny lidi, kdyby lidé na všech místech Země měli vytvořeny k tomu podmínky. Vzpomínám si na profesora, který učil předmět Biologie a ekologie a položil otázku, co je pro lidi z Afriky přínosnější? Jestli přímá materiální pomoc anebo prostředky, kterými by si dokázali zajistit obživu? S mnoha autorovými názory jsem souhlasil. Je zřejmé, že obchodování za území deštných pralesů přináší obrovské zisky různým firmám, kteří hledí především na zisk, ekologie a životy domorodců jsou jim naprosto ukradené.. Někdy lidé mají strach, že nás navštíví mimozemská civilizace a zničí naši planetu, ale nebude to nakonec tak, že lidé se zničí navzájem?! Že lidé zničí planetu vlastním přičiněním?!

Hlavní postavou románu je MINO, který žije v deštném pralese se svou rodinou. Jednoho dne dojde k tragédii a Mino se musí postarat sám o sebe.. Později vyhlásí boj s firmami, které ničí životní prostředí.. Chápal jsem Mina, k jakým prostředkům se uchýlil s cílem zachránit deštné pralesy. Pokládám si otázku, jestli může člověk vzít spravedlnost do svých rukou, když bojuje za správnou věc a jinou možnost obrany nemá? Mino dělal strašné věci, ale z druhého hlediska si myslím, že mnozí čtenáři s ním budou alespoň částečně sympatizovat, protože si řeknou, že bojuje za správnou věc a budou se ho snažit pochopit. Vyprávění je pomalejší, některé scény působí až pohádkově. Možná je lépe si knihu rozdělit na více dní, aby čtenář všechno vstřebal a zamyslel se nad celým příběhem. Časem bych si chtěl přečíst volné pokračování této knihy – STROM NEBESKÉHO KVĚTU.

Myslím si, že kniha stojí za přečtení. Románů s ekologickými náměty jsem příliš nečetl. Námět knihy je stále aktuální, aktuálnější než kdykoliv předtím. Je to jedna z knih, nad kterou se čtenář musí zamyslet. Po dočtení této knihy ve mně ještě rezonují některé scény a plno otázek k zamyšlení.

Kniha má pěkný přebal.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Teď nám to do omrzení omílají gringové, plantážníci a poskoci kapitalistů: že pozemská chudoba a bída nic neznamenají, protože důležitý je posmrtný život v božích síních ze zlata. Takové pitomé bláboly! S tímhle učením není divu, že tu to hadí hnízdo tak dlouho vydrželo.

Jsem ve vodní hladině a přepočítávám lidi. Většina z nich nemá žádnou barvu, jsou jako nervózní stíny. Odhánějí barvy od sebe. Je jich už moc. O dvě miliardy víc, než by mělo. Už nevědí coby, a tak touží zničit svět.

Vtip je v tom, že na světě je dost jídla, aby nasytilo všechny. Jenže těch čtyřicet miliónů lidí umírá, protože nemají prostředky, aby si jídlo obstarali. Čtyřicet miliónů lidí umírá kvůli tomu, co nazýváme legalizovaným, akceptovaným a vědomým terorem velkokapitálu, velmocenskou politikou a krátkozrakou touhou po zisku.

V tom smyslu je každá lidská válka, která postihuje člověka a přírodu nechává na pokoji, štěstím. Žádný výkřik bolesti z lidských rtů nemůže přehlušit bezpráví, kterým trpí oceány, džungle a hory. Země tu není kvůli člověku; to člověk má sloužit Zemi.