Mapa kostí přehled
Jane Yolen
Píše se rok 1942 a polská dvojčata Chaima a Gittel vyženou z jejich krásného domova do lodžského ghetta. Rodina žije v přecpaném pokoji v příšerných podmínkách, a když i život tam začne být příliš nebezpečný, jejich rodiče se rozhodnou utéct do nedalekého Lagiewnického lesa, kde partyzánští bojovníci shromažďují Židy k útěku za svobodou do Ruska. Ujmou se Chaima a Gittel s tím, že jejich rodiče se k nim přidají později, ale brzy se všechno pokazí. Malá skupinka partyzánů je odhalena a povražděna. Chaima, Gittel a dva jejich přátele nechají naživu a pošlou do koncentračního tábora Sobanek. Chaim je přemýšlivý básník a s Gittel často komunikuje jen tichými pohledy a jejich vlastní vymyšlenou znakovou řečí. Ale když dvojčata dorazí do Sobanku, kde panují odporné podmínky, bují choroby a stojí budova s kouřícím komínem, pouto se stane břemenem...... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Mapping the Bones , 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mapa kostí. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (43)
Dobrá knížka, která bezesporu čtenáře strhne. První válečná literatura, ve které jsem se setkala s pracovním táborem pouze pro děti a ačkoliv je příběh pouhou fikcí, inspirovanou skutečnými událostmi či osobnostmi, musím říct, že působí autenticky.
Teror má dlouhou ozvěnu; nazývá se strach. Ozvěna zloby je ještě delší a té se říká pomsta.
Třikrát třeba ti léto nepřivolá.
Nemám nic proti románu vloženým do reálií holocaustu.
Jenže ten konec je prostě dada :/
Související novinky (1)
Knižní novinky (11. týden)
10.03.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mapa kostí v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 193x |
ve Čtenářské výzvě | 55x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 140x |
v Chystám se číst | 196x |
v Chci si koupit | 38x |
v dalších seznamech | 3x |
(SPOILER) Trochu jiný průběh děje, na který jsem u tohoto žánru zvyklá. Příběh na mě působil z prostředí děje "nerovnoměrně"- byli v ghettu, pak utíkali, utíkali, utíkali...a konec byl takový už jen velký šup. Každopádně velký šmrnc tomu dodává uvěřitelný popis postav, jejich pocity, myšlenky. Dvojčata jsem si oblíbila a doufala v jejich přežití. A samozřejmě Bruno mě doháněl k šílenství.. :D