Majorka Barbora přehled

10.04.2022

(4,5*) Veselohra idejí na téma „mladí lidé se vyrovnávají s nemorálním původem peněz, jimiž chtěli financovat svoje ideály/životy“. Což je stejné téma jako v „Domech pana Sartoria“ a „Živnosti paní Warrenové“, jenže opět s jiným koncem.

Zbrojař Podkop je chlapík duchaplný a sympatický (tedy mně ne, ale autorovi určitě), naprosto upřímný ve svém cynismu. Jak GBS věří, člověk je v první řadě povinen být v souladu sám se sebou, i když to znamená být zločincem. Co do volby výrazů mi připomínal mého dědu.
Majorka Barbora zase vtěluje typ, který Shaw matoucně nazval „puritánem“, ale myslel jím realistu dost odvážného, aby bral život, jaký je. Takže když ji marxistická anotace nazývá „exaltovanou buržoasní idealistkou“, překračuje tím svou obvyklou míru drzosti. Čím dál víc se mi zdá, že adekvátní odpovědí na marxistickou literární vědu je prostě rána do nosu.

Mně se líbilo hlavně prostřední dějství, které se odehrává v útulku Armády spásy a které nám dává poznat tuhle svéráznou církev/charitu, hlásající „Oheň a krev“. Krušné podmínky londýnských bezdomovců a chudiny mě zaujaly už v Orwellových dílech; Shaw moji rámcovou představu obohatil. Situace v Anglii byla pořádně drsná, takže se ani nedivím, že Marx psal „Kapitál“ právě tam. Navíc úplně chápu vzestup socialismů (včetně komunismu a nacismu) v 1. polovině 20. století. Dokud byly postavy typu Petra Shirleyho běžným zjevem na ulicích, musela sociální otázka trápit snad každého trochu empatického člověka.

Takže nejzajímavější postavou pro mě byl Petr Shirley – dělník, kterého vyhodí na ulici z továrny, kde od dětství denně pracoval 8-12 hodin. Sice si totiž svých pár šedin barvil lacinou černí, ale zaměstnavatel přesto zjistil, že je mu „už“ pětačtyřicet, při papírování kvůli smrti jeho dcery. A když mu Armáda spásy nabídne chleba, rozpláče se ponížením, protože je poprvé v životě odkázán na cizí dobrodiní. Tohle je hrůza.
[SPOILER!] Strašlivě se mi příčí závěr, k němuž postavy dospějí. Jestli tomu rozumím správně, Adolf hodlá využít tchánovu zbrojovku k financování a zásobování ochlokracie, ne-li třídní války. To je z mého hlediska stejný hnus jako kapitalismus.
Ale rozumím, proč GBS tuhle hru napsal. A proč se jí marxisté chytili, i když autor marxista nebyl.

„BRONTERRE PRICE: Sem třídně uvědomělej a dělám jenom tolik, aby zbylo kus práce pro soudruhy.“