Loď přehled

22.12.2023

Když jsem se v anotaci dočetl, že se tato space opera zabývá ovládnutím antihmoty, moje sci-fi srdéčko zaplesalo. I takoví titáni jako Isaac Asimov totiž předpokládali, že v daleké budoucnosti Galaktické říše bude vrcholem techniky atomová energie. Možnost že by někdo v roce 1950 přišel s myšlenkou civilizace založené na anihilaci tedy působila jako zjevení. Bohužel ani Jack Williamson nepřekročil stín své doby. Jeho myšlenka je zpropadeně přízemní - postavit z antihmoty elektrárnu a v ní vyrábět elektřinu štěpením antiuranu. Což je asi tak efektivní využití antihmoty, jako kdyby spálil Alexandrijsou knihovnu a na tom ohni si ohřál párky. Nehledě na to, že je to na provoz stejně bezpečné, jako polít se benzínem a skočit do vroucí sopky. Dobrodružství obalující tuhle mimózní zápletku je hodně fajn, a rád bych si z vesmíru Mandátu přečetl něco dalšího, ale jak říkám, čekal jsem větši vizionářství.

04.09.2023

Pokus o spoutání antihmoty, která by poskytla obydleným planetám a především asteroidům dostatek levné energie pro budování infrastruktury a k dalšímu rozvoji. Vysvobození ze závislosti na korporacích, majících monopol na nerostné bohatství jednotlivých světů, by však bezpochyby vedlo i k politickému osamostatnění, vždyť už teď se ozývají hlasy, volající po nezávislosti a revolučním boji. Jack Williamson patří ke spisovatelům, kteří se zásadním způsobem zasadili o popularizaci žánru space opery a román Loď patří k jejím základním kamenům. Samozřejmě rok 1951, kdy dílko vzniklo, je už dnes hluboká minulost a za tu dobu se změnil nejen žánr samotný, ale i spousta dalších věcí. Přesto je příběh novopečeného kosmického inženýra Ricka Drakea stále čtivý a podnětný. Williamson se v něm snaží o vysoce technokratické vyprávění (dnes ve světle vyspělé kybernetiky a učící se umělé inteligence už notně úsměvné, viz třeba periskopy na hvězdných křižnících), dozdobil jej červenou knihovnou, přidal hrátky s časem, nějaké ty záhadné artefakty a idealismus, postavy vybavil energií a nezlomným nadšením (byť poněkud školometského typu), a Loď se mohla vydat na svou podivuhodnou cestu. Při jejím čtení jsem zažíval opravdovou nostalgii...