Katka Karyatida přehled
Gabriela Zapolska
V Katčině osudu zazní českému čtenáři mnohý tón připomínající Olbrachtovu "Annu proletářku", která už za změněné, značně pokročilejší společenské situace, našla cestu k aktivnímu vítěznému odporu.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1961 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Kaśka Kariatyda , 1950
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Katka Karyatida. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (3)
Tragický příběh velmi chudé venkovské dívky, Katky. Urostlé, krásné, věřící, naivní, pracovité. Nápor zkažené městské morálky však postupně nutí dívku podřídit se. Katka zažívá zklamání, utrpení a následný pád.
Myslím, že se autorce kniha moc povedla. Jde o revoluční knihu, která kritizuje měšťanskou morálku druhé poloviny 19. století (přístup ke svobodným matkám, prostituci, zneužívání služebných apod.).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Katka Karyatida v seznamech
v Přečtených | 20x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 39x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
polská literatura maloměšťáctví společenské romány služky, služebné
Autorovy další knížky
1961 | Katka Karyatida |
1947 | Dopis na věčnost |
1974 | Bílý hyacint |
1973 | Sezonní láska |
1926 | Otrokyně hříchu |
Silná a srdcervoucí kniha o dívce s kterou se život opravdu nemazlil. Ze začátku jsem měla chuť Katkou zatřást, ať se probudí a váží si více sebe sama, všichni s ní doslova zacházeli doslova jako s kusem hadru, ale postupem četby jsem měla čím dál větší pocit, že Katce byl osud naložen a nebylo ji dáno být šťastná. Každou chvíli jsem si myslela pozor, zvrat, teď se to v lepší posune a ejhle ne. Všichni muži jsou autorkou vylíčeni jako darebáci, sexuální padouši a zlosynové. Knížka je krásně napsaná, dýchá na vás to hnusno, pošmourno, špinavo, atd. z Katčina života. No a závěr knihy si také žádné servítky s hlavní hrdinkou nebere. Je to opravdu drásající příběh a jsem vděčná, že jsem si knížku díky Klasikomilce Evči přečetla. Za mě můžu určitě doporučit.