Jan houslista přehled

Jan houslista
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/336130/bmid_jan-houslista-BTO-336130.jpg 4 37 37

Jan houslista - lyrickoepická básnická povídka Josefa Hory - vyšla poprvé v roce 1939 v dusném okupačním období. Byla psána pod formálním vlivem Puškinovým, kterého Josef Hora v té době hojně překládal, a je jakýmsi hledáním odpovědnosti za osud zkoušené a ohrožené země-domova.

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jan houslista. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (5)

Bytost na cestě
11.08.2023 3 z 5

První z děl Josefa Hory, které mě nebavilo, nedařilo se mi začíst a verše mě nevtahovaly. Chyběla mi ohraničenost, unikala mi návaznost... Nutila jsem se do čtení. Ač nerada, tuhle knihu ve své sbírce oželím.

Páájinka
09.01.2020 5 z 5

Krásné básně. Smutné, je z ní h cítit zoufalství, láska. Láska k vlasti, nádherný popis Čech a Prahy.


triatlet
09.01.2019 5 z 5

Netuctová skladba...
... šedesát dvanáctiverší
Z hlediska formy byl autor ovlivněn předchozím překladem Evžena Oněgina.
Z elegických tónů zní smutek...
... z nenaplněné lásky?
Především smutek odrážející dobu...

Až v 9. dvanáctiverší autor zmiňuje housle.
"Mé housle! Cizincům jsem hrál,
a cizí žena v jejich hlasu
plakala láskou pro můj žal!" (s. 17)

Místy mi niterné verše připomínaly Wolkrovy Slepé muzikanty.
"A hrál... Tam lidé přesycení
zde v roztančeném zanícení
jako by sál se kolébal,
jako by hudba vznášela je,
v čas písní do zpěvného ráje,
a dívčin hlas zněl nesmělý:
Pozdravte domov, příteli!" (s. 23)

Na malém prostoru Hora dokáže zachytit krásu Prahy.
"Vltava dýchá. A jak bledne
v měsíční záři Svatý Vít,
kams do prostory nedohledné
Janovi hudba začne znít,
noc, hvězdný svit, ruch vln a klid -
hlas houslí uložený doma,
mu směle, čistě vanul rtoma..." (s. 28)

Ze smutku občas probleskuje náznak naděje.
"Dál, růže, voň, dál, větře, věj,
neb život, život nesmírný je,
je bolestný jak poezie
a úrodný jak zahrada..." (s. 46)

I motiv podobný jako v Krysaři naznačuje naději.
"A děti jako ptáci jdou
za hlasem strun." (s. 61)

"Komu jste, housle moje, hrály?
Komu jsem vámi kde co vzal?
Kde jsou ti, kdo vás milovali?
[...]
Dlaň rodné hlíny
a zrno volají: Braň
před vichřicí prsť domoviny." (s. 67)
.....................................................................................
ČV 2019 - Kniha, ve které hraje důležitou roli hudební nástroj

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Jan houslista v seznamech

v Přečtených63x
ve Čtenářské výzvě9x
v Doporučených1x
v Knihotéce15x
v Chystám se číst4x
v Chci si koupit1x

Autorovy další knížky

Josef Hora
česká, 1891 - 1945
1990  92%Proč nejsem komunistou
1986  76%Milostný listář
1927  68%Struny ve větru
1954  92%Domove líbezný
1931  80%Tvůj hlas