Husité na Žižkově: Pomíjivá paměť pražské periferie přehled
Petr Čornej
Nápad vztyčit na Vítkově Žižkovu jezdeckou sochu dostal stavitel Karel Hartig roku 1862 a krátce nato vzniká v jeho pracovně regulační plán budoucího Žižkova. Vychází z vlasteneckého konceptu čtvrtě jako místa historické paměti s názvy ulic a prostranství odkazujícími na husitství. Obdiv k husitům byl vlastní také první republice a domnělá sociální pokrokovost tohoto pozdně středověkého hnutí se hodila komunistickému režimu, ktery z něj učinil ideologicky nástroj. Politická pnutí se propisovala do mapy Žižkova novymi názvy, zatímco se obraz lokality v obecném povědomí měnil: husitská tradice ztrácela na naléhavosti a čím dál tím silnější se stávala legenda „rudého“ Žižkova, kterou české společnosti vnutili komunisté. Petr Čornej podává historii Žižkova s charakteristickou vypravěčskou brilancí jednoho z opravdových literátů mezi historiky. V knize cítíme trochu nostalgie po zanikajícím duchu místa a mizející atmosféře seifertovských „všech krás“, jež stále více podléhají technokratickým vizím. Husité na Žižkově však nejsou memoárem, nýbrž knihou historickou, ve které Čornej líčí příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn čtvrti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Husité na Žižkově: Pomíjivá paměť pražské periferie. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (4)
(SPOILER) Zajímavá esej, netradiční pohled na historii jedné čtvrti. Autor, husitský historik pohlíží na dějiny Žižkova skrze názvy jeho ulic. Objevuje pozoruhodné souvislosti, libuje si v úvahách. Ulice se také přejmenovávaly a tím vyjadřovaly vztah dané doby k husitům. Nejprve to byla čtvrt designovaná Karlem Hartigem k vlastenectví. Je úžasné kolik zapomenutých postav nám připomínají žižkovské ulice. Autor sleduje přejmenovávání dle změn režimů. Objevuje, že každá doba si na husitech našla svoje pozitiva. Také za protektorátu se ulice přejmenovávají v duchu německého luteránství. Komunismus obdivuje husity jako revolucionáře. Autor citlivě analyzuje jako znalec všech těch historických postav náladu dané etapy, často paradoxní závěry o tom zda daná postava byla husitský radikál, Němec, šlechtic nebo teolog a proč na ně padla volba a jak zapadají do kontextu ducha názvů žižkovských ulic. Při čtení si člověk uvědomí, jak je Žižkov vzácný, vyjímečný a co všechno se dá objevit už jen tím, že si něco zjistí o člověku, po kterém se jmenuje ulice, kterou právě jde.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Husité na Žižkově: Pomíjivá paměť pražské periferie v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 11x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 15x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2019 | Jan Žižka |
1992 | Dějiny zemí Koruny české I. |
1992 | Dějiny zemí Koruny české II. |
1992 | Panovníci českých zemí |
2002 | Dějepis pro střední odborné školy - České a světové dějiny |
Knihy Petra Čorneje mají vždycky něco do sebe a ne vždy najdete to co na první pohled slibují. A to neznamená, že by to bylo negativní hodnocení. Husité na Žižkově se v podstatné části textu zabývá názvy ulic a jejich proměnou a také starostou Hartvigem. Je to velmi zajímavý pohled na historii, i když ne každého to musí bavit.